Město je zajímavé svými památkami. Mezi nejvýznamnější patří Česká brána se zbytky opevnění. Jistě nepřehlédnete ani kostel sv. Václava s přilehlým klášterem, a kostel Povýšení sv. Kříže, který stále slouží svému účelu.
Hledat firmy v obci Bělá pod Bezdězem
Živé firmy v obci Bělá pod Bezdězem 95 firem
Radechovská 596, Bělá pod BezdězemzavřenoTáborová 530, Bělá pod BezdězemzavřenoTyršova 1299, Bělá pod BezdězemZavřenoMasarykovo náměstí 90, Bělá pod BezdězemZavřenoVrabčí rokel 795, Bělá pod BezdězemZavřenoJenečská 227, Bělá pod BezdězemZavřenoU Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Táborová 530, Bělá pod BezdězemzavřenoTyršova 1299, Bělá pod BezdězemZavřenoMasarykovo náměstí 90, Bělá pod BezdězemZavřenoVrabčí rokel 795, Bělá pod BezdězemZavřenoJenečská 227, Bělá pod BezdězemZavřenoU Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Tyršova 1299, Bělá pod BezdězemZavřenoMasarykovo náměstí 90, Bělá pod BezdězemZavřenoVrabčí rokel 795, Bělá pod BezdězemZavřenoJenečská 227, Bělá pod BezdězemZavřenoU Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod BezdězemZavřenoVrabčí rokel 795, Bělá pod BezdězemZavřenoJenečská 227, Bělá pod BezdězemZavřenoU Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Vrabčí rokel 795, Bělá pod BezdězemZavřenoJenečská 227, Bělá pod BezdězemZavřenoU Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Jenečská 227, Bělá pod BezdězemZavřenoU Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
U Koupaliště 514, Bělá pod BezdězemzavřenoHavlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Havlíčkova 392, Bělá pod BezdězemZavřenoBělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Bělá pod BezdězemZavřenoNa Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Na Pískách 742, Bělá pod BezdězemZavřenoMělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Mělnická 273, Bělá pod BezdězemzavřenoU Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
U Krupské silnice 1347, Bělá pod BezdězemzavřenoMáchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Máchova 489, Bělá pod BezdězemzavřenoMasarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Masarykovo náměstí 159, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinFortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Fortenská ul., Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinU Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
U Krupské silnice 1367, Bělá pod BezdězemOtevřeno 24 hodinPražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Pražská 872, Bělá pod BezdězemzavřenoČeská 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Česká 93, Bělá pod BezdězemzavřenoPapírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Papírenská 828, Bělá pod BezdězemzavřenoMladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
87 ulic:
Mladoboleslavská 696, Bělá pod Bezdězemzavřeno
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Demografické údaje
Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie
Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.
Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.
Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).
Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.
Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.
Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.
Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.
Fotogalerie obce Bělá pod Bezdězem
Město Bělá pod Bezdězem
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 29421, Bělá pod Bezdězem
Osoby
- p. Tošovská Jitka, starosta
Kontakty
- 326 700 911
- tosovska@mubela.cz
- www.mubela.cz
Vlajka
