Město leží na levém břehu řeky Labe. Město leží nedaleko hory Říp a asi 30 minut jízdy od Prahy. K městu patří obec Podlusky. Mezi nejcenější pamětihodnosti města patří Kratochvílova rozhledna, kaple sv. Viléma, kaple sv. Josefa, radnice.
Hledat firmy v obci Roudnice nad Labem, část obce Roudnice nad Labem
Živé firmy v obci Roudnice nad Labem, část obce Roudnice nad Labem 488 firem
Poděbradova 325, Roudnice nad LabemOtevřenoJosefa Hory 1140, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinŠpindlerova třída 679, Roudnice nad LabemOtevřenoPodluská 1028, Roudnice nad LabemOtevřenoNáměstí Jana z Dražic 99, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 26, Roudnice nad LabemOtevřenotřída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Josefa Hory 1140, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinŠpindlerova třída 679, Roudnice nad LabemOtevřenoPodluská 1028, Roudnice nad LabemOtevřenoNáměstí Jana z Dražic 99, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 26, Roudnice nad LabemOtevřenotřída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Špindlerova třída 679, Roudnice nad LabemOtevřenoPodluská 1028, Roudnice nad LabemOtevřenoNáměstí Jana z Dražic 99, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 26, Roudnice nad LabemOtevřenotřída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Podluská 1028, Roudnice nad LabemOtevřenoNáměstí Jana z Dražic 99, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 26, Roudnice nad LabemOtevřenotřída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Náměstí Jana z Dražic 99, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 26, Roudnice nad LabemOtevřenotřída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Karlovo náměstí 26, Roudnice nad LabemOtevřenotřída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
třída T. G. Masaryka 2498, Roudnice nad LabemzavřenoAlej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Alej 17. listopadu 1101, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodintřída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
třída T. G. Masaryka 1200, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinLibušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Libušina 813, Roudnice nad LabemOtevřeno 24 hodinChelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Chelčického 1303, Roudnice nad LabemOtevřenoKarlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Karlovo náměstí 22, Roudnice nad LabemOtevřenoRvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Rvačov 112, Roudnice nad LabemOtevřenoHusovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Husovo náměstí 66, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Špindlerova třída 788, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Žižkova 729, Roudnice nad LabemOtevřenoTerezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Terezínská 1359, Roudnice nad LabemOtevřenoŠpindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Špindlerova třída 286, Roudnice nad LabemOtevřenoŽižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Žižkova 2492, Roudnice nad LabemOtevřeno
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
2 části obce:
133 ulic:
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Demografické údaje
Historie obce Roudnice nad Labem celá historie
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.
Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.
V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.
Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.
Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.
Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.
Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Fotogalerie obce Roudnice nad Labem
Město Roudnice nad Labem
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- Ing. Padělek František, starosta
Kontakty
- 416 850 111
- [email protected]
- www.roudnicenl.cz
Vlajka
