Černěves

Ves připomínána roku 1273 jako majetek kláštera doksanského. Několik zděných domů empír., několik domů z 2 pol. 19 století , např. čp. 2,18,41 , stavení JZD aj., zčásti "sluncovými" vraty.

Na jižním okraji vsi na zvýšeném ohrazeném hřbitově Kostel sv. Prokopa - obdelníková loď původně románská, čtyřboký presbytář s hranou v závěru a severní sakristie raně gotická z 13.stol. v ose západního průčelí novější čtyřboká věž. Zevně empírová s pásovou rustikou v omítce , půlkruhovými okny a pilastry na horním patru věže. V lodi plochý strop a v presbytáři křížová klenba se žebry dvakrát vyžlabenými z konce 15 stol.

Zařízení: hlavní oltář pozdně barokní ze 2 pol. 18 stol., s palisandry, andílky a titulním obrazem připisovaný F.X. Palkovi, kazatelna dřevěná válcová s intarziemi a znakem s letopočtem 1756, lavice ze 17 stol. reliéf sv. Jiří na koni, dřevěný polychromovaný, pozdně gotický kolem roku 1500, cínová křtitelnice s letopočtem 1599.

Nálezy z doby kamenné i bronzové v Černěvsi, nalezena mince z r. 160 - římského císaře Marca Aurelia. (osídlování slovany 500 p.n.l.) Slované již užívali bronzové nástroje, mrtvé upalovali a ukládali do popelnic na rozdíl od předchozích osadníků po nichž byli nalezeny kostrové hroby.

V době železné vtrhl kmen germánský a podrobil si obyvatelstvo a později se přidali k velkému stěhování národů na západ ke kmeni Hunů došlo k novému přílivu obyvatelstva především Ljutoměřiců. V té době byla obec osídlena a její jméno původně bylo Černěves (což ve staročeštině znamenala Červená ves)

- 1176 část Černěvsi dostal klášter v Doksanech od knížete pražského

- ve 12 století -byl postaven kostel sv. Prokopa -zachována loď v románském slohu,

kněžiště a zakristie byly přestavěny.

- od roku 1344 o roudnické panství pečovali arcibiskupové pražští.

- 1454 - doksanská část Černěvsi byla zastavena Zbyškovi Zajíci z Házmburku

- 1592 - zemřel Vilém z Rožrnberka a roudnické panství odkázal Polyxeně rozené

z Perštejna. Snažila se zavést katolickou víru a v tom ji podporoval i nový manžel

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic

- v 16 století byla v Černěvsi škola, její poloha nebyla nalezena a nejspíše byla

v blízkosti kostela.

- 1617 - Polyxena koupila panství Brozany od synů Jana Zbyňka z Hazmburku a tím

získala klášterní část Černěvse

- 1618 - němečtí a katoličtí králové z rodu Habsburků nedokázali uspokojit

volání po náboženské rovnosti, proto čeští stavové si zvolili i nového krále -

Fridricha Falckého, toto "povstání" skončilo bitvou na Bílé Hoře 8. 11. 1620, po které

se vítězný císař Ferdinand 11. mstil na českých povstalcích.

Konaly se nelítostné soudy s popravami, konfiskacemi jmění a vypovídáním ze země.

Katolická víra byla násilím znovu zaváděna, na roudnicku se velká většina lidu

podrobila, ale naoko doufajíc v obrat za pomoci protestantů v Německu.

- 1620 - bylo nevolnictví rozšířeno na všechna právní jednání na všechen majetek

poddaných

- 1623 - v Černěvsi farář podobojí byl propuštěn a farnost přešla do správy

katolického probošta v Roudnici.

- 1631 - do Čech vtrhli Sasové

- 1634 - Švédové dobývali roudnický most

- 1637 - roudnického panství se ujal Václav z Lobkovic, který byl v r. 1674 odsouzen

a odvezen do vyhnanství na Roudnici, kde kníže právě dostavoval nový zámek.

- 1648 - vestfálským mírem končí třicetiletá válka, Habsburkové vládli absolu-

tistickou mocí. Za své vlády započali s reformami, které zmírňovaly poddanství lidí.

- 1680 - selské bouře

- 1702 - na Zálabí se konaly velké hony

- 1713 - na mor v Černěvsi zemřelo 39 lidí

- 18. století nové reformy za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II.

- 1783 - v kostele postavena nová kazatelna v rokokovém slohu s erbem doksanského

opata Josefa Wintelberqa. V Černěvsi již od roku 1699, byla škola. Marie Terezie

zřizovala školy pod farností a tam, kde fara nebyla, čemuž odpovídala Černěves.

- 1787 - ze záznamů bylo zjištěno, že obecní škola byla v čp.14, pod kostelem

- 1826 - Černěves (Černěves) měla 38 domů a 183 obyvatel

- 1843 - 6 sedláků, 6 chalupníků, 20 domkařů

- 1848 - zrušena robota a poddanství vyhlášením ústavy (konstituce) za vlády císaře

Františka Josefa

- 1852 - žádala obec u biskupství o výstavbu školy, která byla dokončena v r. 1867

škola byla dvojtřídní

- 1879 - 1895 byla budova přestavěna a rozšířena

- 1863 - byla zahájena paroplavba po řece Labi, ale pro mělkost vody byla do roka

zrušena

- 1870 - se život na vesnicích pozvedl, což se odrazilo i na počtu obyvatel z 277 je

300 obyvatel

- po roce 1880 měla Černěves 40 domů a 259 obyvatel, 244 katolíků, 15 evangelíků

- 1879 - v čp. 5, byl zřízen hostinec

- 1890 - velká povodeň, lidé se převáželi od čp. 11 ke kostelu

- sokolská myšlenka se ujala i v obci 10 občanů cvičilo v zálabské četě

- 1905 - založen v obci sbor dobrovolných hasičů

- 1900 - stavba ochranné Iabské hráze

- 1908 - na počest 60 ti letého jubilea a vládnutí císaře Josefa, byly vysazeny jasany

- 1914 - 19 za první světové války padlo 14 mužů z Černěvsi

- 12. června 1919 založen za přítomnosti župního náčelníka Sokol

- 1919 - volby do hasičského sboru

- 1920 - byla vystavěna sokolovna tělovýchovné jednoty Sokol Černěves

- 1923 - pražská společnost provozovala plavbu na trati Neratovice, Mělník, Roudnice,

Litoměřice.

- 1924 - někteří hospodáři začali pěstovat zeleninu ve velkém

- 1927 - byla vystavěna silnice na Chodouny

- 1931 - na Iince Roudnice -Chodouny -Lounky -Černěves, jel poprvé autobus

- 1936 - zavedena elektrika do obce

- 1938 - 17 .března, byla nařízena jízda vozidel vpravo

- 1943 - postavena telefonní Iinka do obce

- 1944 - 15.3. přijelo do obce 36 německých přistěhovalců od Vratislavi

Byli rozděleny mezi zemědělce, aby pomáhali při zemědělských pracích. V tomto

roce se kopaly zákopy od Vyšecka, kolem mesiny až k Labi

- 1945 - sokolovna sloužila jako Iazaret pro navrácené z koncentračních táborů. Úbytek

obyvatel z důvodů osídlování pohraničí

- 1949 - 24. srpna, bylo ustanoveno JZD

- 1952 - nábor do JZD

- 1960 - vybudován bezprašný povrh komunikací v obci

- 1961 - byla sloučena JZD Louny , Chodouny , Černěves

- 1968 - požár sokolovny

- 1969 - do obce začal jezdit autobus

- 1971 - hokejový klub Černěves, který byl veden od roku 1947

- 1968 - 72 -výstavba rodinných domků

- 1978 - budovány chodníky v obci, vybudován teletník s novou technologií, divadelní

kroužek v obci, výstavba požární zbrojnice, otevření kulturního domu

- 1985 - svaz požární ochrany slavil 80 let založení

- 1986 - výstavba dětského hřiště

- 1987 - nad Vědomicemi vybudována lesní školka -50 ha plochy

- 1987 - dokončena výstavba dětského hřiště

- 1987 - znovu otevřeno pohostinství v místní restauraci. JZD novou česačku chmele

- 1989 - pohostinství pro malý obrat zavřeno

Historie obce sepsána podle kronik vedených od roku 1924, na následujících stranách

jsou ukázky z první kroniky .

VÝPIS ZE SEZNAMU KULTURNÍCH PAMÁTEK

1982 areál kostela sv. Prokopa

1982/1 kostel sv. Prokopa

1982/2 ohradní zeď

1982/3 brána

ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ

- poloha "U Boru", pole p. starosty Strádala, směr k Loukám

kontext: pohřebiště (minimálně 1 0 žárových hrobů)

kultura: k. lužická

kontext: ojedinělé nálezy

kultura: neolit, eneolit

- poloha "Pod bory", druhé pole p. Strádala, směr k Vědomicím

kontext: pohřebiště (2 žárové hroby a 1 kostrový hrob)

kultura: d. Laténská, starší d. římská (žár)

kontext: sídliště

kultura: k. Lužická

- zahrada p. Strádala u Labe při východní straně silnice do Lounek, blíže k Černěvsi

kontext: pohřebiště (10 kostrových hrobů)

kultura: k. únětická, d. halštatská

- pole p.p.č. 164

kontext: ojedinělý nález

kultura: k. lužická

- pole p.p.č. 336

kontext: sídliště či ojedinělý žárový hrob

kultura: starší d. římská

- bývalá fara církve Českobratrské kontext: sídliště

kultura: vrcholný středověk

- u školy

kontext: pohřebiště (2 kostkové hroby)

kultura: d. hradištní

DEMOGRAFIE

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBCE

katastrální výměra 453 ha

nadmořská výška 153 m.n.

první písemná zmínka 1352

počet obyvatel - k roku 1999 196

VÝVOJ POČTU OBYVATEL

Velmi důležitým faktorem jsou změny v počtu obyvatel dokumentovány na statistické vývojové řadě a to od provedených sčítání lidu a bytů k roku 1991.

ROK 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991

Počet obyvatel 267 347 361 244 255 232 234 212

Na vývoji počtu obyvatel v obci měli vliv dějinné události 1. a 2. světové války, kolektivizace v zemědělství. Sestupná tendence počtu obyvatel je ovlivněna úbytkem pracovníků v zemědělství, většími pracovními možnostmi ve městech, odchodem obyvatel při osidlování pohraničí. Důležitým faktorem je i komfort bydlení v blízkosti občanské vybavenosti což jsou služby, školství, zdravotnictví atd.

VÝVOJ SÍDELNÍ KULTURY

Černěves se nachází v oblasti prehistorického osídlení, kdy od Lučice podél Labe přicházejí Slované. Sídlo se vyvíjí přes různé formy vnitřního uspořádání až do současnosti. Dodnes je zachováno historické půdorysné a hmotové členění v západní části obce. Stavební rozvoj obce se soustředil v 50-tých letech podél komunikace ve směru na Louny a jižně od komunikace jdoucí východním směrem k silnici Roudnice - Litoměřice. Jedná se o výstavbu rodinných domků venkovského typu. Poslední vlna výstavby, byla zaznamenána na rozhraní 70. a 80. let, v severní části zastavěného území. Zástavba je tvořena rodinnými izolovanými domky.

BYDLENÍ

ROK 1930 1950 1970 1990

Počet domů 76 91 79 63

ROK 1961 1970 1980 1991

Bytový font (počet trvale obydlených bytů) 83 80 82 64