Hledat firmy v obci Radonice
Živé firmy v obci Radonice 33 firem
Dehtárská 456, RadonicezavřenoDehtárská 456, RadonicezavřenoKaštanová 473, RadonicezavřenoJeřábová 422, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoVobůrecká 107, RadonicezavřenoVe Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Dehtárská 456, RadonicezavřenoKaštanová 473, RadonicezavřenoJeřábová 422, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoVobůrecká 107, RadonicezavřenoVe Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Kaštanová 473, RadonicezavřenoJeřábová 422, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoVobůrecká 107, RadonicezavřenoVe Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Jeřábová 422, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoVobůrecká 107, RadonicezavřenoVe Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Na Skále 185, RadonicezavřenoVobůrecká 107, RadonicezavřenoVe Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Vobůrecká 107, RadonicezavřenoVe Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Ve Tvrzi 457, RadonicezavřenoV zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
V zahrádkách 471, RadonicezavřenoOblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Oblouková 334, RadonicezavřenoV zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
V zahrádkách ul., RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Počernická 264, RadonicezavřenoPočernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Počernická 264, RadonicezavřenoPrchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Prchalova 258, RadonicezavřenoPočernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Počernická 276, RadonicezavřenoNa Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Na Skále 185, RadonicezavřenoNa Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Na Proutkách 281, RadonicezavřenoPočernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Počernická 425, RadonicezavřenoNa Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Na Proutkách 286, RadonicezavřenoLigasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Ligasova 92, Radonicezavřeno
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
1 části obce:
41 ulic:
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
Demografické údaje
Historie obce Radonice celá historie
Souvislé dějiny obce Radonice v archivech, ani knihovnách nenajdeme. O trvání a životě v prvních dobách naší obce můžeme soudit jen z roztroušených údajů a z analogického vývoje jiných blízkých obcí. Profesor Augustin Sedláček uvádí „… s podivením jest, že o Radonicích starších pamětí jest poskrovnu.“
Shoření zemských desek r. 1541, v nichž uloženy veškeré zápisy o hradech, zámcích, tvrzích a dvorech českých bylo příčinou, že nezachovaly žádné spisy o prvních dobách obce. První historická zpráva o Radonicích tak pochází až z konce XIV. století, kdy se připomínají Horní a Dolní Radonice – ves byla tedy rozdělena na dvě nevelké části pod držením různých majitelů.
Přibližně můžeme říci, že selská stavení na místech nynějších čp. 6, 7, 16, 17 a 19 tvořily Dolní Radonice a chalupnická stavení nynější čp. 29, 30 a chalupa Bartoňovská tvořily Horní Radonice. Název Horní se udržel až po naše časy. Říká se jdu nahoru do kovárny, nahoru do hospody a podobně.
Kdy a kým byla ves založena se dnes už zřejmě nikdy nedovíme, z analogie s ostatními vesnicemi v okolí, kde většina okolních osad náležela buď klášterům, kostelům nebo rodům staroměstských měšťanů a které byly zakládány v průběhu X.-XIII. století můžeme předpokládat obdobnou dobu založení.
Radonice v té době náležely k hradu Jenštejn, původně Jencenstein, který vystavěl Jenč (Jenčík) z Janovic, jenž zde žil v letech 1336-1341. Poté postupně přecházely z rukou do rukou, tak jak je majitelé zakupovali a dále prodávali či zastavovali. Až 20. února 1675 byly Radonice prodány Janu hraběti Černínovi z Chudenic za 14.000 zlatých. V držení rodu Černínů pak zůstaly až do roku 1848. Ústavou, vydanou r. 1849 vrchnostenská moc a její zřízení padlo a byly zavedeny nové politické a samosprávné úřady a obecní výbory se starostou v čele.
Hrabě Otakar Černín byl v letech 1861 – 1864 starostou obce a členem obecního výboru až do své smrti roku 1866. Rovněž byl starostou okresu Karlínského až do roku 1863. Z jeho synů Děpold (Theobald) hrabě Černín, nar. 1836 byl majitelem panství vinořského do 6. listopadu 1893 a rovněž byl členem zdejšího obecního výboru v letech 1890 – 1893. Po něm následoval v držení vinořského panství a Radonského dvora jeho syn Otakar hrabě Černín, nar. 1872 a člen zdejšího obecního výboru od r. 1893 – 1899. Byl posledním majitelem vinořského panství a předposledním ministrem zahraničí Rakousko – Uherské říše za první světové války v letech 1917 – 1918. Jako rakouský diplomat svým nepřátelským postojem k českému národu byl zbaven po l. světové válce dne 12. dubna 1921 po částečném odškodnění veškerého majetku, který byl zabrán československým státem. Přináležející dvory byly částečně rozparcelovány a ze zbývajících pozemků utvořeny zbytkové statky. Některé pozemky si stát ponechal pro svoji potřebu (př. letiště Kbely).
OBEC Radonice
Na Skále 185, Radonice, 25073, Jenštejn
Osoby
- Ing. Němec Stanislav, MBA, starosta
Kontakty
- 601 556 685
- obec.radonice@radonice.cz
- www.radonice.cz
Vlajka
