Dřevčice

Kdy byla obec založena nevíme. Ze jména obce Dřevčice = ves lidí "Dřevcových" můžeme usoudit, že je založil nám neznámý Dřevec - zřejmě knížecí družiník. První písemný doklad k obci Dřevčice se vztahuje až k roku 1052. Dřevčice jsou poprvé jmenovány ve falzu z 12. století (nahrazující ztracený doklad (!?)) mezi vesnicemi, které věnoval Břetislav I. v polovině 11. století staroboleslavské kapitule při jejím založení.

Někdy v průběhu 14. století, zde vzniklo vladyctví s tvrzí na východním konci vsi. Z roku 1332 pochází první zmínka o majiteli. Později (v r. 1382) patří celé zboží Dřevčice k menzálním statkům olomouckého biskupství. R. 1422, obsadil Dřevčice Jetřich Tluksa z Vrábí. Roku 1586 byly Dřevčice připojeny k Brandýsu.

Dřevčice stejně jako celé okolí nesmírně utrpěly za třicetileté války. Roku 1628 (1630 ?) byla vesnice s kostelem i tvrzí vypálena. Dřevčická tvrz tehdy se všemi hospodářskými budovami do základů vyhořela, byla však i s dvorem znovu vystavěna.

28. března 1663 tvrz se dvorem i částí vsi znovu vyhořela, avšak při požáru shořely jen její dřevěné části a zdivo neutrpělo, takže byla rychle opravena. V 18. století byla tvrz upravena na barokní špýchar, potom na sýpku kontribučensko-obilního fondu. Dřevčický dvůr byl potom jako jediný z dominikálních dvorů brandýského panství ponechán ve vlastní režii i po provedení raabizace v. l. 1777 -1785.

Rozvoj obce nastal až po roce 1790, kdy se rozparcelovaly panské pozemky na díly a začali na nich hospodařit obyvatelé obce. Slibný vývoj byl přerušen v roce 1809, kdy 20. září "v čas velikého větru znamenitá ves Dřevčice vyhořela - celá kromě chrámu, fary a zvonice".

V obci se prokazatelně (tj. dle písemných záznamů) vyučovalo již v r. 1803, ale je jisté, že vyučování probíhalo již dlouho před tímto datem. Původní škola byla umístěna při staré faře v těsném sousedství kostela, přežila proto i zničující požár v r. 1809.

V roce 1883 byla založena a zřízena nová provizorní dvoutřídní škola, která se přestěhovala do nově postavené budovy v r. 1887. Škola je od té doby neustále v provozu, neohrozilo ji ani uzavírání malých škol v okolí. Dnes má dvě třídy obecné školy (ročníky 1.-5.). Kapacita školy je asi 50 dětí. K budově je zezadu přistavěna mateřská školka. Školní jídelna vaří i pro místní důchodce.

Obce se samozřejmě dotkly i obě světové války. Mnoho mužů ve válce padlo. Byly i historické škody - v r. 1917 byly, kromě jiného, zrekvírovány dva starobylé zvony ze zvonice, ty se však po válce naštěstí vrátily zpět.

Kulturní život v obci byl v období mezi první a druhou světovou válkou velmi bohatý, kulturního dění se účastnili Sokolové, Baráčníci, Hasiči a Sportovní klub. Sokolové pořádali veřejná vystoupení, pravidelná cvičení, zájezdy po vlasti i do zahraničí. V r. 1927 měla obec sokolská činných 93 členů (59 mužů a 34 žen). Společně s baráčníky a hasiči sehráli mnoho divadelních vystoupení.

Obecní knihovna byla založena v r. 1920. Do svého fondu zahrnula i původní hasičskou knihovnu založenou v r. 1905.

V r. 1926 byla obec elektrifikována, elektrické žárovky se poprvé rozzářily v domech 1. listopadu 1926.

Roku 1950 byl zřízen místní rozhlas, dokončena stavba hasičského domu, byl vybudován park a hřiště u školy, byla zřízena krytá čekárna u autobusové zastávky. Mimochodem - pravidelná doprava s Prahou byla zahájena 25. září 1920.

V r. 1958 byla otevřena prodejna Jednoty, v pozdějším období byly upraveny chodníky a vyasfaltována silnice.

Dřevčice narozdíl od ostatních obcí v okolí nestagnovaly ani v období budování tzv. rozvinuté socialistické společnosti. Jako jedna z mála obcí v okrese Praha-východ a vlastně i celé republice zahájila již v roce 1980 stavbu čistící stanice odpadních vod, kterou dokončila společně s kanalizací v r. 1986.