Bohuslavice

K r. 1434 měli v Bohuslavicích Drahotušové hospodářský dvůr, poblíž kterého již tehdy stál kostel obsazovaný husitskými knězi. Věnné i dědické záležitosti Drahotušů měly za následek i rozdělení obce na dva majitelské komplexy, z nichž jeden příslušel k benešovskému panství a druhý si zachoval až do 16. stol. správní samostatnost. Odrazilo se to i na hospodářském vývoji obce, v jehož popředí stály dva vrchnostenské dvory. Kolem nich vzniklo několik rybníků. Již v r. 1489 např. k dolnímu dvoru příslušel u Bohuslavic rybník “Chmelník”, ve vsi rybníček “Před Srbkem” a pod “Chmelníkem” ještě další rybník “Sečný”. V obci byla k uvedenému datu již postavena tvrz. K ní patřily rybníky Velký nový pod tvrzí, Křivý a Prehyňský. V průběhu následujícího století se Bohuslavice tak rozrostly, že se začalo pro novou část užívat názvu “Nová Ves u Bohuslavic”. Tragické události 1. pol. 17. stol. a zejména třicetiletá válka se zapsala tvrdě i do dějin obce. Z 25 selských usedlostí v r. 1634 bylo 14 pustých, ale ze 22 zahradnických usedlostí byla pustá jen jedna. Dle konsignace z r. 1643 byl v Bohuslavicích již jen fojt, 7 sedláků a 12 zahradníků. Za majitele Jana Bapt. Maxm. svobodného pána Zuana v r. 1721 byly ve vsi dva vrchnostenské dvory, z nichž jeden byl dřevěný, neohrazený a nazýval se Kawarna nebo v Kafárně,rybník Vesnický a 50 poddanských usedlostí. V r. 1747 byl postaven zdejší barokní farní kostel sv. Trojice vyzdobený freskami opavského malíře 18. stol. Josefa Matyáše Lasslera a k němu ohradní zeď s kapličkou. Další drobná stavba kaple pochází z 2. pol. 19. stol. Škola v obci vznikla v r. 1844 a budova pro ni byla postavena v r. 1848, další škola se začala stavět až v r. 1963. Bohuslavice byly připojeny k ČSR v r. 1920 o rozloze 1540 ha s 1171 obyvatelem a 209 domy, Velkým dvorem, dvorem Kafárňa. Při Velkém dvoře Rothschildové provozovali lihovar se sušárnou. V r. 1945 byla v Bohuslavicích otevřena pískovna.