Chudoslavice se nacházejí na úpatí Trojhory v chráněné krajinné oblasti České středohoří, která je turisticky velmi atraktivní. V blízkém okolí se nacházejí významné historické i přírodní zajímavosti. Celá oblast je významně zalesněná.

Hledat firmy v obci Chudoslavice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 558 firem

V Klidu 3133/12, Severní Terasa , Ústí nad Labem16,16 km

Petrovická 34, Božtěšice, Ústí nad Labem16,55 km

Všebořická 244/11, Bukov, Ústí nad Labem16,64 km

Hliňany č. 21, Řehlovice16,77 km

Tovární 424, Děčín XXXII-Boletice nad Labem, Děčín16,88 km

Tovární 424, Děčín XXXII-Boletice nad Labem, Děčín16,88 km

Snědovice č. 117,10 km

Všebořická 320/47, Všebořice, Ústí nad Labem17,24 km

K Chatám 22, Skorotice, Ústí nad Labem17,42 km

Pod Vodojemem 312/3c, Všebořice, Ústí nad Labem17,45 km

Chmelnická 44, Děčín XII-Vilsnice, Děčín17,51 km

Masarykova 342/380, Všebořice, Ústí nad Labem17,66 km

Hrbovická 2, Hrbovice, Chlumec17,86 km

Hrbovická 2, Hrbovice, Chlumec17,86 km

Račice č. 12617,89 km

Dušníky č. 317,96 km

Vědomice č. 29718,25 km

Alej 17. listopadu 2720, Roudnice nad Labem18,33 km

Náměstí Jana z Dražic 307, Roudnice nad Labem18,42 km

Paříkovo nám. 133, Třebenice18,46 km

Historie obce Chudoslavice celá historie

Obec na jižním úpatí protáhlého čedičového masivu Trojhory ( 451 m n.m.) leží na horním toku Chudoslavického potoka. Ves je prvně zmiňována k roku 1545 a pravděpodobně vznikla z původní samoty, která tu existovala již ve 12.století. Téměř neustále náležela k Ploskovicím, takže v dějinách s nimi sdílela společné osudy.

V průběho 19.století mělo sídlo 40 domů, myslivnu, mlýn ( samota Reichlův mlýn na těchobuzickém potoce, 0,5 km jihozápadně od Chudoslavic ) a něco přes 200 obyvatel, s velkou převahou německé národnosti. Jejich počet se nejdříve mírně zvyšoval, ale ještě před rokem 1900 se tendence obrátila. Po 2.světové válce poklesl počet stálých obyvatel na méně než polovinu a do konce 20.století vždy jen mírně převyšoval stovku. Obyvatelstvo se živilo převážně ovocnářstvím, chmelařstvím a prací v čedočovém lomu, který byl v provozu severozápadně od obce.

Původní urbanistická struktura sídla je silně narušená po četných demolicích zchátralých staveb, včetně malebných roubených objektů lidové architektu, zbořena byla i pozdně barokní kaple na návsi. V horní (severozápadní) části obce naopak přibyla chatová oblast, sevrně od návsi patrový bytový dům a při jihovýchodním okraji zástavby zemědělský areál. Z několika dochovaných stavení větší kulturní, architektonické či historické hodnoty není možné opomenout ampírovou hájovnu pod Trojhorou z 1.poloviny 19.století, stavby v areálu Redlichova mlýna ( zvláště dům s roubeným patrem) a poslední zbytky lidových stavení s roubenými patry při staňkovické silnici.

Místní částí obce Chudoslavice jsou Myštice (307 m n.m.), ležící v sedélku mezi Liščínem (437 m n.m.) na severu a Myštickým vrchem (395 m n.m.) jižně od vsi. Oba zalesněné kopce tu mají významnou krajinotvornou funkci. Myštice nemají vlastní katastrální území a procházely dějinami společně s Chudoslavicemi. První zmínka o Myšticích pochází již z roku 1255.

Zatímco v 90. letech 20. století počet zdejších stálých obyvatel nedosahoval třicítky, pohyboval se v 19.století mezi neuvěřitelnými 130-140 lidmi. Hospodařilo se na polích, v chráněné poloze se dařilo ovocnářství ( hojně se pěstovaly ořešáky) zavádělo se chmelařství. Do dnešní doby se obraz sídla značně změnil. Tradiční zemědělská zástavba většího měřítka zchátrala a změnila se ve zbořeniště, empírová kaplička na návsi byla zbořena. Na svahu při východním okraji osady nad levým břehem Ploskovického potoka se rozrostla zahrádkářská osada s chatkami.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.