Kojetice

Historie Kojetic sahá zřejmě až do doby mezolitické, 5 000 let před Kristem. Archeologické nálezy objevené v lokalitě svědčí o dávném osídlení míst, kde se ves rozkládá. V pravěkých hrobech byly objeveny kosterní pozůstatky i posmrtná vybavení zemřelých.

K založení obce došlo na konci jedenáctého a začátku dvanáctého století, v době zakládání takzvaných venkovských sídlišť. Jméno získala po jednom ze zakladatelů jménem Kojata.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1271 v souvislosti se stavbou kostela sv. Víta.

Od 15. století patřily Kojetice ke kostelu sv. Mikuláše na Starém Městě, později ke kostelu Týnskému. Písemnosti i znaky na kruchtě v kostele sv. Víta a znak nad vraty svědčí o dlouholetých vrchnostenských právech obce pražské.

Kolem farního kostela vzniklo seskupení vsi utvořené selskými objekty, jejich dvory a chalupami, doplněné budovou školy. Začátky školního vyučování ve vesnici jsou spojovány se zmínkami z roku 1671.

Územním správním uspořádáním spadaly Kojetice do 1. února 1850 ke Kouřimskému kraji, od tohoto data až do roku 1918 k okresu Karlín. Pak se měnily jen názvy okresů, například Praha-venkov, Praha-sever a nakonec Praha-východ. Od 1. ledna 2007 přechází vesnice od svých tradičních sousedních obcí, po 156 letech, pod okres Mělník.

Mezi významné kojetické rodáky patří písmák František Ekrt, spisovatel a bývalý místní farář Václav Honejsek, archeolog a speleolog Jaroslav Petrbok, zakladatel místní továrny Gustav Neumann, malíř a učitel Jaroslav Rech, šlechtitel jiřin Karel Kec, divadelní a filmová herečka Jarmila Beránková a akademický sochař František David. Životopisy jmenovaných jsou samostatně zpracovány a zaznamenány v přílohách místní kroniky.