Pavlovice u Přerova

V případě našich Pavlovic se setkáváme s totiž že byly v nejstarší době personálně propojí V roce 1302, 18. července, Ondřej, olomoucký arcijáhen, se smluvili s Mikulou z Pavlovic touše na olomouckém domě. Osoba téhož jméi z Pavlovic, se dále objevuje jako svědek v roce jako tchán Filipa z Vranovic, který prodal z Otaslavic statky ve Vranovicích (dnes okr. Prostějov

své ženě Anně na svém sídle Pavlovicích na věno 80 hřiven. O rok později v dalším zápisu olomouckých zemských desek se dovídáme, že byl tchánem Jindřicha ze Schenkenbergu, který měl za ženu Mikulovu dceru Annu. Jindřich měl majetek v Knínicích u Hostěradic (dnes Miroslavské Knínice, okr. Znojmo). V roce 1351 se Mikuláš z Pavlovic zúčastnil sněmu v Olo¬mouci, téhož roku prodal spolu s dcerou Ofkou půl vsi Hvozd (u Konice, dnes okr. Prostějov) Adamovi z Konice. V roce 1360 již byl mrtev, neboť jeho pozůstalá žena, nyní již manželka Skocha z Troubek, převedla své věno 80 hřiven, které měla v Pavlovicích, do Troubek (u Zdounek, dnes okr. Kroměříž).

V roce 1365, již opět vdova vzala všechny své děti na spolek na to, co měla v Troubkách. Jak je zřejmé, jednalo se vždy o dnešní Pavlovice u Kojetína (dnes okr. Prostějov). Omylů se vzhledem ke shodnosti pojmenování dopouštěl již Řehoř Volný, řada jeho mylných tvrzení je přejímána ještě dnes. (Podobně došlo k nepřesnostem v souvislosti s Prusínkami, neboť v nejstarších pramenech se jmenují Prosenice.)

Máme právo se domnívat, že Mikula z Pavlovic byl otcem kněze jménem Pardus. Ten byl totiž v roce 1355 uváděn jako syn panoše Mikuláše z Pavlovic a obdržel 10. června 1355 na žádost svého příbuzného frisinské-no biskupa Pavla Harracha expektativu na olomoucký kanonikát s tím, že si podržel farní kostel v Pavlovicích (není ale jisté ve kterých, dle dalších údajů by se dalo předpokládat, že šlo o Pavlovice u Přerova). V roce 1358 se

sdružili bratři Pardus a Lutold z Pavlovic na statcích, které drželi v Pavlovi¬cích, Lhotě, v půlce Prusínek, s pěti čtvrtinami a s polovinou všech polí, luk, lesů, rybníků a jiných všech přináležitostí. Toto je prvá zcela bezpečná zmín¬ka o našich Pavlovicích. V témže roce byl kněz Pardus přítomen tomu, když jeho sestra Anna z. Pavlovic zavdala své věno, které měla v Knínicích, totiž 8 hřiven, manželce brněnského měšťana Vavřince, na 80 hřiven věna. Stejně tak ještě spolus bratrem Lutoldem byli v roce 1358 věřiteli sestře Anně, man¬želce Skocha z Postoupek, jinak z Postřelmova, když jí Skochův otec Dětmar z Postoupek, jinak z Postřelmova, předal ves Měrůtky (dnes okr. Kroměříž) na věno 120 hřiven grošů. Ale ještě v témže roce týž zajistil Anně její věno na statcích Postřelmov, které propustil u Svatobora ve 120 hřivnách grošů. Jindy v roce 1358 stáli bratři Pardus a Havel jako ručitelé (příjemci věna) u toho, když Havel z Trmačova (hrad u Hlubokého, okr. Třebíč) zaznamenal své manželce Ludmile ves Střížov (dnes okr. Třebíč), dvůr 6 lánů na její věno 80 hřiven. Na jiném místě v zemských deskách, ale k roku 1368, se uvádí, že se souhlasem kanovníka Parduse musel Havel ze Střížova své manželce Ludmile ve vsi Střížov těch 80 hřiven jejího věna zajistit.

V roce 1359 Lutold z Pavlovic přiřkl své manželce Markétě na tom, co měl V Pavlovicích, Prusínkách a Lhotě, 14 hřiven grošů pražských, na majet¬ku movitém jako i dobytku za 150 hřiven grošů, svobodným právem věnným k rukám Jeníka ze Spranek. Rovněž v tomto roce prodal Albertovi ze Střechovce dvůr ve Zdislavicích (dnes Troubky-Zdislavice, okr. Kroměříž) za 150 hřiven grošů. V roce 1365 mu Vilém z Pavlovic předal dvůr v Tučíně. (V roce 1376 prodal týž Vilém z Pavlovic Zdeňkovi z Kokor v Tučíně dvůr o dvou poplužích). Byl zcela jistě mrtev již v roce 1371, neboť tehdy pozů¬stalá vdova Markéta převedla své věno, pojištěné na Pavlovicích, totiž 130 hřiven, na ves Tupec prostřednictvím pana Kuníka z Drahotuš, a to na jiné věno 100 hřiven grošů, z nichž připsala Bohuši staršímu z Drahotuš 80 hřiven a své dceři Kačně 20 hřiven. To se stalo se souhlasem Jánka z Pavlovic, brat¬ra Lutoldova (?), poté co mu dal Bohuš z Drahotuš 20 hřiven hotově. (V roce 1377 připsala Kačna z Pavlovic Bohušovi z Drahotuš v Tupci 20 hřiven věna.) Znak Lutolda z Pavlovic podle pečeti na listině z 30. září 1362 zveřej¬nil Pilnáček. Jedná se o tři květy na třech dlouhých stoncích (tvar okolíku).