Obce v okolí 30 km od obce Kozárov
Kuřimská Nová Ves15,89 km
Obec se skládá ze dvou částí - Kuřimské Nové Vsi a místní části Prosatín. Dominantou obce je kostel sv. Antonína s přilehlým hřbitovem, který slouží i okolním obcím. U kostela jsou dva památné stromy - lípy, 250 let staré.
Deblín15,89 km
Kuničky16,05 km
Horní Poříčí
16,07 km
Kněževes16,09 km
Blansko
16,17 km
Věstín16,19 km
Rožná
16,21 km
Skrchov16,32 km
Vír16,43 km
Rovečné
16,45 km
Vísky16,48 km
Šebrov-Kateřina16,49 km
Lubné
16,60 km
Vratislávka16,72 km
Milasín
16,79 km
Obec leží v malebné krajině na východním okraji Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 547 m. Dominantou obce je nově renovovaný obecní úřad (1998) s místním výčepem na návsi, kde také stojí hasičská zbrojnice se zvoničkou.
Rojetín16,86 km
Bukov
17,00 km
Kostel svatého Jakuba Staršího je filiální kostel v římskokatolické farnosti Rožná nad Pernštejnem, nachází se v centru obce Bukov. Je gotickou jednolodní stavbou stojící uprostřed hřbitova, v 19. století byl přestavěn.
Moravské Knínice17,02 km
Bohuňov17,03 km
Bystřice nad Pernštejnem
17,03 km
Trpín17,07 km
Stvolová17,30 km
Chudčice
17,38 km
Katastrální území obce Chudčice se rozkládá téměř výhradně v geomorfologickém okrsku Chudčická pahorkatina, který je součástí geomorfologického podcelku Oslavanská brázda a hraničí s geomorfologickým celkem Bobravská vrchovina.
Žďár17,52 km
Sudice17,65 km
Katov
17,81 km
Študlov17,91 km
Pamětice
17,91 km
Petrovice
17,93 km
Rodkov
17,95 km
Vesnička Rodkov leží v průměrné výšce 520 metrů nad mořem, spadá do okresu Žďár nad Sázavou a náleží pod Kraj Vysočina. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny.
Rozhraní18,22 km
Ždánice
18,37 km
V blízkosti obce se nachází krásné lesy s možností krásných procházek a houbaření. Obcí prochází cyklostezka a v zimě jsou v blízkosti obce běžecké trasy s možností napojení až na lyžařský areál Nové Město na Moravě.
Chlum-Korouhvice
18,38 km
Braníškov
18,52 km
Níhov18,53 km
Vidonín18,54 km
Dolní Rožínka
18,57 km
Vranov
18,66 km
První zmínka o Vranově pochází z roku 1365, kdy příslušel postupně k panství Ronovskému, Novohradskému a Pozořickému. Podle legendy zde Vilém, moravský zemský maršál, po nabytí zraku z vděčnosti za zázračné uzdravení postavil kostel.