Kosmonosy

r.1186

Kníže Bedřich Přemyslovec daroval ves Kosmonosy řádu Johanitů, kteří zde pravděpodobně záhy postavili kamenný kostel sv. Martina. Měla údajně 9 stavení a poplužní dvůr.

r.1280

Obec v majetku pánů z Lemberka a Zvířetic. Byla zde již fara - středisko duchovního života

r.1420-1434

Za husitských válek vypálen kostel a z části asi i ves.

r.1470

Obec, mající 30 stavení, koupil Jan Tovačovský z Cimburka jako součást panství se sídlem v Mladé Boleslavi. Zbudování věžovité tvrze.

r.1492

Kryštof Kolumbus znovuobjevil pro Evropu Ameriku šíří se protestantismus a renesanční umění.

r.1571-1580

Adam Krajíř z Krajku nechal přestavět tvrz na čtyřkřídlý a třípodlažní renesanční zámek a zřídil oboru s kamennou zdí a střílnami.

r.1607

Za Jiřího z Hohenlohe se stávají Kosmonosy sídlem rozsáhlého panství s obcemi Bezděčín, Dalovice, Debř, Hrdlořezy, Chrást, Jemníky, Kyšice, Lidkovice, Michalovice, Obrubce, Obruby a další..

r.1628-1635

Kosmonoské panství v majetku válečníka Gottfrieda z Pappenheimu, který nechal zrenovovat zámek. Za třicetileté války obec z částii zpustošena. Z celkového počtu 18 statků, 4 chalup, a 2 domků byla část určitou dobu neobydlena.

r.1650-1739

Za majitelů Černínů z Chudenic hospodářský a kulturní rozkvět, panství rozšířeno o Horní Stakory a další. Zvlášností byla existence dvou obcí - selské a řemeslnické se svými rychtáři. Rozsáhlá stavební činnost: věž-kampanila, sýpky a panský hostinec (1673), kostel (1674), piaristický klášter a koleje pro studenty (1688), přestavba zámku (1709), Lorety (1712) a další. Klášterní gymnasium, při němž zřízena i obecní škola, kulturním centrem kraje, místní umělecká a řemeslnická tvorba importována daleko za hranice panství. Od roku 1730 zmenšení zadluženého panství jeho rozprodáváním.

r.1763

Josef de Bolzo nechal vystavět textilní manufakturu na výrobu hedvábí a později zpracování bavlny. Pro dělníky byla vybudována obytná čtvrť "Svaté pole".

r.1770-1773

Postavena fara a započata výstavba farního kostela sv. Josefa východně od zámku. Skončila pouze založením základů. Farní úřad přenesen z Michalovic.

r.1781

Zřízena jednotřídní obecná škola v přízemním domku pod farou.

r.1784

Zrušen klášter a gymnasium přemístěno do Mladé Boleslavi.

r.1789

Budova zrušené textilní manufaktury pronajata boleslavskému pluku k výchově sirotků po důstojnících - odtud název "Štift". František Leitenberger koupil budovy zrušeného kláštera a zřídil zde tiskárnu látek.

r.1824

Nadací kněze Františka Linharta postaven chudobinec.

r.1835-1836

Empírová přestavba jižního křídla zámku, budována sala terrena ( velký sál, otevřený do zahrady)

r.1841

Byl zřízen poštovní úřad.

r.1847

Textilní továrna přeložena do Josefova Dolu.

r.1848

Zrušeno nevolnictví, nová samospráva obce v čele se starostou. Panství již pouze na katastrech Kosmonos, Horních Stakor a Zalužan.

r.1861

Založeny rozsáhlé obecní ovocné sady.

r.1885

Dokončena železniční trať do Turnova, zastávka Jesefův Důl- Kosmonosy

r.1867

V klášterních budovách zřízena psychiatrická léčebna, v roce 1871 pronajat pro stejné účely ještě Štift.

r.1868

16.února prohlášeny Kosmonosy městysem. Měly již kolem 2 800 obyvatel, právo konat trhy,působily zde spolky :potravní spolek Včela, Občanská beseda s vlastní knihovnou, ochotnický divadelní spolek Jirásek, zpěvácký spolek Hlahol, tělovýchovná jednota Sokol, okrašlovací spolek Ozdoba a jiné korporace

r.1871

Zakoupena budova pro zřízení radnice na náměstí.

r.1882

Ustanoven hasičský sbor.

r.1885

Otevřená nová pětitřídní školní budova zřízená obcí přestavbou bývalé panské sýpky na náměstí.

r.1894

Zahájena postupná výstavba nemocničního areálu.

r.1905

Stavební úpravy zámku a parku, moderně adaptován interier zámku, včetně zřízení ústředního topení. V provozu čedičové lomy se strojním provozem u Obory.

r.1906

Postavena sokolovna.

r.1910

V obci dílna firmy Koloc a Špička - výroba šrotovníků.

r.1913

25. června povýšeny Kosmonosy na město - téměř 4 000 obyvatel. Zřízen veřejný vodovod (stojany)

r.1914-1918

I.světová válka, na bojištích přišlo o život 42 občanů Kosmonos a několik občanů Horních Stakor. Z loretánské věže pro válečné účely "zrekvírovány" zvony. Na konci války vznik Československé republiky.

r.1920-1929

Elektrifikace města.

r.1924

Vybudována Svobodova továrna na výrobu elektromotorů a traktorů.

r.1925

Zřízen první Kosmonoský biograf "Na Rychtě".

r.1939-1945

II.světová válka, řada občanů byla vězněna nebo odvlečena do koncentračních táborů. Popravených nebo umučených bylo 10. Obec měla 5 200 obyvatel, včetně pacientů PL.

r.1945

Interiér severního křídla zámku adaptován pro školní účely.

r.1947-1954

Sloučení Kosmonos s Mladou Boleslavi - v tomto období znárodněna Svobodova továrna, zestátněny obchody a služby (po roce 1949) a otevřeno nové kino (1952).

r.1956-1974

Kosmonosy opět samostatné: všechny významnější veřejné stavby kromě závodu ČSAD a Masokombinátu realizovány vesměs svépomocí: vodovodní síť, dvě samoobsluhy, koupaliště a podobně

r.1974

Kosmonosy po druhé sloučeny s Mladou Boleslavi. Pokračuje svépomocná výstavba bytových domů za opravami a obytných domů pod koupalištěm, nad nemocnicí a v dalších částech čtvrti, zahájena generální oprava zámku. Na druhé straně zchátral historický střed města, zrušena řada obchodů.

r.1990

Kosmonosy se staly opět samostatným městem.