Horní Moštěnice

Je zde MŠ, ZŠ pro 1. - 9. ročník, zdravotní středisko - praktický lékař. dětský lékař, zubní lékař, veterinář, pošta, kino místní knihovna, 3 obchody s potravinami, z toho jedna večerka, 6 restauračních zařízení a občerstvení a další široká škála drobných živnostníků.

V obci jsou tři prameny minerálních vod - 2 oficiální. Nejznámější je "Hanácká kyselka".

Sídelní útvar pokrývá mírné západní a jižní svahy tak zvaných " Švédských šancí " na rozloze 982 ha. Název " Švédské šance "pochází z dob třicetileté války, kdy zde bylo opevnění švédských vojsk a vojáci odtud podnikali výpady do okolních obcí.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, kdy obec náležela arcidiakonátu přerovskému. Název obce pochází z dávné minulosti, kdy v době velkomoravské říše tudy procházela cesta spojující Velehrad s Přerovem a Olomoucí. V té době zde byla řada močálů a bažin, proto musela být cesta tvrzena, aby mohla být sjízdná. K tvrzení cesty se používalo proutěných otýpek tzv. moštin. Podle toho pak byla pojmenována obec.

Řeka Moštěnka, která protéká obcí nesla v minulosti jméno "Stvola" což je druh vrby. V dávných dobách byly břehy řeky hojně lemovány touto vrbou a proto dostala název "Stvola"

Historie obecní pečeti. Znak a vlajka obce Horní Moštěnice

„Horní Moštěnice jako celek vlastnila v minulosti málokdy jen jedna vrchnost. V 1. polovině 16. století tu bývaly 2 rody. Bratři Adam a Jiří Štolbašští z Doloplaz vlastnili jednu polovinu obce a druhou polovinu pánové Podstátští z Prusinovic.

V roce 1527 zabil Vítek z Dobčic Adama Štolbašského, po kterém zůstala vdova a malá dcerka Ludmila. Adamův majetek převzal bratr jeho ženy Jan Komický ze Švábenic. Když pak malá Ludmila dospěla a provdala se za Joachima Zoubka ze Zdětína, odevzdali Švábenští polovinu Moštěnice do jeho rukou. Joachim Zoubek si pak odkoupil i druhou polovinu a byl pánem celé Moštěnice.

V roce 1551 se stala naše obec městečkem. Z roku 1656 se zachovala obecní pečeť, která je dodnes uložena v přerovském muzeu. Na pečeti se objevuje rodový znak Švábenských ze Švábenic. Jsou to 4 odstředivé šípové hroty (někdy zvané střela s odstředivými šípy). Nápis na pečeti zní: SCoMVNITATIS.DE.MOSSTENICZ (Komunitatis de Moštienic). Šípové hroty byly zlaté, štít byl modrý. Během let nahrazovala vrchnost postupně střelu (hroty) obrazem P. Marie, která byla patronkou našeho kostela, později se nahrazoval obraz P. Marie lilií.

Na tento historický odkaz navázal odborník na heraldiku pan (PhDr.) Jiří Louda. Na našem novém znaku jsou obrazy střely i lilie, obojí zlaté. Vlnité stříbrné pruhy – břevna – představují řeku Moštěnku a zdroje zdejších minerálních pramenů. Zelená barva je symbolem zemědělství, kterým se Moštěnice živila.

Obdélníkový prapor, jehož poměr šířky k délce je 2 : 3, obsahuje také zelenou barvu. Nad dolní základnou je bílý zvlněný pruh, který má 3 vrcholy, a nad ním jsou žluté obrazy střely s odstředivými šípy a lilie.

Udělení znaku a vlajky bylo rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny, po projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýboru pro heraldiku a vexiologii tohoto výboru Poslanecké sněmovny dne 8. dubna 2005.

Obecní pečeť z 2. poloviny 16. století je zobrazena v nové publikaci o Horní Moštěnici, která je vydána u příležitosti svěcení znaku a vlajky obce. Autorkou knihy je paní Marie Špalková.

Kulturní památky

dva boční oltáře ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie

socha sv. Floriána na náměstí Dr.M.Tyrše

boží muka u silnice I/55 mezi Horní Moštěnici a Říkovicemi

socha Jana z Nepomuku u mostu přes Moštěnku

farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Švédské šance - pozůstatky opevnění z třicetileté války

jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba "Pendula"), stáří více jak 100 let, atypický tvar koruny stromu - strom roste v zámecké zahradě

Kulturní život obce, jehož organizátory jsou obecní úřad, spolky a sdružení občanů, MŠ, ZŠ, je dosti pestrý. Pravidelně je pořádán dětský den k MDD, kácení máje, hodové slavnosti, vánoční koncerty, výstavy prací žáků MŠ a ZŠ k vánočním a velikonočním tradicím, dětské šibřinky, plesy spolků a sdružení. Dloholetou tradici má soutěž ve společenském tanci skupin C a D "Moštěnská hanačka". V roce 2002 proběhne již 11. ročník. V kulturním domě pořádají koncerty žáci místní hudební školy, divadelní představení Divadlo nad kinem Horní Moštěnice. Pravidelně jsou pořádána divadelní představení dojíždějících souborů (Moravské divadlo Olomouc, Divadlo Matěje Kopeckého) pro žáky ZŠ a MŠ i z okolních obcí.

Místní knihovna je otevřena 2x týdně a poskytuje široký výběr knih k zapůjčení. Služeb knihovny využívají jak mladí čtenáři z řad žáku ZŠ, tak i dospělí. Od konce roku 2001 je místní knihovna připojena na síť internet v rámci programu "Zpřístupnění informačních služeb občanům".

Kino Horní Moštěnice, jehož zřizovatelem je obec Horní Moštěnice, promítá 4x měsíčně. V současné době lze sledovat nárůst návštěvníků kina oproti minulým létům.

TJ Sokol Horní Moštěnice sdružuje ve svých řadách zájemce o sportovní vyžití. Jeho úspěšnou součástí je oddíl kopané - mužstva mužů, dorostu a žáků. Občany je pravidelně využívána tělocvična při ZŠ. Menší děti mohou využívat dětského hřiště. Byla zde upravena plocha, která v letních měsících slouží k různým míčovým hrám a v zimě bude upravena na kluziště. Dosud bylo možné bruslit na místním rybníku nebo na Moštěnce.

Sbor dobrovolných hasičů se pravidelně zúčastňuje soutěží pořádaných pro SDH. Aktivně se podílí na úpravách veřejného prostranství obce.

Myslivecké sdružení "Štulbach" se stará o vysázené biokoridory v okolí obce, vyseká trávu na mezích, dokrmuje zvěř.

Místní knihovna v Horní Moštěnici

Z historie ( převzato z obecní kroniky):

V roce 1868 dochází u nás k založení ušlechtilého čtenářsko-pěveckého spolku "Pokrok".

Spolek měl pěknou knihovnu a odebíral několik časopisů, které vyvěšoval ke čtení veřejně v hostinci, ve kterém měl právě své sídlo. Tyto časopisy si mnozí občané za sníženou cenu po týdnu vyložení kupovali a doma pak četli. Knihovna byla nejprve v hostinci čís. 147

( majitel Jos. Běhal). V malé světničce, zvané čtenárka byl ve zdi výklenek upravený jako kredenc (i zasklený), kde bývaly knihy tohoto spolku. Pak se spolek stěhoval do různých hostinců čís. 63,čís.21,čís.208, neboť nebyl nikde příliš vítaným hostem, protože čtenáři toho mnoho nevypili, ale zato donesli dosti bláta do místnosti. Když se r.1906 utvořil Odbor Národní jednoty přistoupila většina členů čtenář. spolku do tohoto nového útvaru a spolek "Pokrok"přestal prakticky existovat. Jeho knihovna přešla do majetku Národní jednoty.

Roku1920- 1921 předal tento odbor 499 svých knih veřejné obecní knihovně, která byla tehdy v obci zřízena.

Za války byla obecní knihovna umístěna v jedné místnosti obecního úřadu

v "zámku " a od roku 1941 v nově postaveném hasičském skladišti v I. poschodí, kde zůstala až do r.1951. Bylo nejvýš načase, že knihovna byla přemístěna, neboť knihy v zámku velice byly poškozeny vlhkem a plísní. Obecní knihovny za války velice utrpěly nuceným vyřazením nejlepších literárních děl českých i cizích ( spojeneckých) autorů Němcům nepřátelských. Tato díla měla být dána k rozdrcení. Proto náš knihovník škrtl ze seznamu ona díla cca 411 knih jako již neexistující a schoval je. Jen několik méně cenných knih bylo pro forma odevzdáno na okresní úřad do Přerova. Schované knihy byly pak po válce do knihovny opět zařazeny.Opačně asi 58 nacistických knih nuceně do knihovny zařazených bylo po válce z této opět vyřazeno.

Koncem r.1951 byla knihovna přestěhována z hasičské zbrojnice do domu pí Gajové Hel. č.183, pak do bývalé školy U Kostela 7, kde sídlí doposud.

Knihovníky bývali místní učitelé, kaplan,úředníci. Za půjčení knihy se vybíral poplatek

20-50 hal.

Současnost:

Knihovna je zaregistrována v registru veřejných knihoven. Na základě smlouvy spolupracuje

s Městskou knihovnou v Přerově, která je pověřena regionálními funkcemi.V současné době má knihovna cca 6500 svazků ( krásná, naučná literatura pro dospělé i pro mládež, časopisy, vzdělávací CD-ROMy), je připojena k internetu prostřednictvím intranetu veřejné správy, má zapsaných 180 čtenářů a 7300 výpůjček za rok.

Zajímavosti

V obci se nachází zámeček, v němž aktuálně sídlí obecní úřad. Bohužel rozsáhlé a necitlivé přestavby za komunistické éry zničily prakticky vše, co bylo na stavbě cenného, částečně zachováno zůstalo pouze průčelí. K zámečku přiléhá zámecká zahrada, v níž se občas odehrávají kulturní akce. V této zahradě se nachází památný strom - několik set let starý jinan dvoulaločný. Další pamětihodnosti ve vesnici jsou farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se u hlavní silnice na břehu řeky Moštěnky. Kousek na východ od vesnice byly nalezeny trosky staré středověké tvrze. V katastru obce se vyskytují tři minerální prameny, jeden z nich je stáčen jako Hanácká kyselka.