Hledat firmy v obci Fryšták
Živé firmy v obci Fryšták 142 firem
Zlínská 241, FryštákHolešovská 457, Fryštáknáměstí Míru 22, FryštákHolešovská 450, FryštákOtevřenoHolešovská 423, FryštákOtevřenoZlínská 396, FryštákOtevřenoHolešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Holešovská 457, Fryštáknáměstí Míru 22, FryštákHolešovská 450, FryštákOtevřenoHolešovská 423, FryštákOtevřenoZlínská 396, FryštákOtevřenoHolešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
náměstí Míru 22, FryštákHolešovská 450, FryštákOtevřenoHolešovská 423, FryštákOtevřenoZlínská 396, FryštákOtevřenoHolešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Holešovská 450, FryštákOtevřenoHolešovská 423, FryštákOtevřenoZlínská 396, FryštákOtevřenoHolešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Holešovská 423, FryštákOtevřenoZlínská 396, FryštákOtevřenoHolešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Zlínská 396, FryštákOtevřenoHolešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Holešovská 449, FryštákOtevřenoSpojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Spojovací 334, Horní Ves, FryštákOtevřenoKomenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Komenského 365, FryštákOtevřenoOsvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Osvobození 223, Horní Ves, FryštákOtevřenoHornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Hornoveská 29, Horní Ves, FryštákOtevřenonáměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
náměstí Míru 22, FryštákZavřenoPřehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Přehradní 195, Dolní Ves, FryštákZavřeno6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
6. května 24, Fryštákdle domluvyTovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Tovární 424, Fryštákdle domluvyOsvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Osvobození I 241, Horní Ves, Fryštákdle domluvyOsvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Osvobození IV 79, Fryštákdle domluvyTovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Tovární 402, FryštákOtevřenoPřehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Přehradní 233, Dolní Ves, Fryštákdle domluvy
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
4 části obce:
51 ulic:
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
Demografické údaje
Historie obce Fryšták celá historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6. - 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy přibyly další potřebné stavby, desítky rodinných domků, byla dořešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní sítě a přibyly objekty Jednotného zemědělského družstva Fryšták (dnes Zemědělské družstvo vlastníků). Fryštácké náměstí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svěžím parkem a čilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umělci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Břetislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Městečko Fryšták" prof. Ludvík Jadrníček (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brněnské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malíř Jan Pažout (1876 - 1909). Řadu let tu pobýval se svou ženou Alenou i přední český básník, dramatik a překladatel PhDr. Václav Renč (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století představuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se můžete dočíst hlavně v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dějiny městečka Fryštáku a far, které dříve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivědných svazků E. Pecka a P. Kvasničky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autorů ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníků, vydané v rámci Vlastivědy moravské v Brně (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalců "Přelom" (1935), z povídky Čeňka Kramoliše "Pro střevíčky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z pověstí Č. Zapletala juniora, otištěných v měsíčníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivědných příspěvků a medailonů z pera fryštáckých autorů M. Ticháčka z Lukovečka, kronikáře PhDr. Č. Zapletala, bývalého kronikáře F. Bardoděje a dalších osobností.
PhDr. Č. Zapletal
MĚSTO Fryšták
náměstí Míru 43, Fryšták, 76316, Fryšták
Osoby
- Ing. Gálík Pavel, starosta
Kontakty
- 577 911 051
- starosta@frystak.cz
- www.frystak.cz
Vlajka
