Chrášťany

Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.

Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.

Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.

Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.

Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.