Hledat firmy v obci Bojkovice
Živé firmy v obci Bojkovice 137 firem
Luhačovická 1011, BojkovicezavřenoNáš kolektiv tvoří 12 techniků a dalších zaměstnanců s dlouholetými zkušenostmi. Propojení našich výborných technických znalostí s využitím moderní strojní technologie nám umožňuje dosáhnout nejvyšší kvality zhotovených obrobků.Přečkovice č. 11, BojkovicezavřenoNabízíme provádění ohňostrojů při různých příležitostech a akcích na míru. Vytváříme sestavy ohňostrojů na zakázku.Palackého 173, BojkovicezavřenoSušilova 148, BojkovicezavřenoŠtefánikova 460, BojkovicezavřenoMánesova 1002, BojkovicezavřenoBzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Přečkovice č. 11, BojkovicezavřenoNabízíme provádění ohňostrojů při různých příležitostech a akcích na míru. Vytváříme sestavy ohňostrojů na zakázku.Palackého 173, BojkovicezavřenoSušilova 148, BojkovicezavřenoŠtefánikova 460, BojkovicezavřenoMánesova 1002, BojkovicezavřenoBzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Palackého 173, BojkovicezavřenoSušilova 148, BojkovicezavřenoŠtefánikova 460, BojkovicezavřenoMánesova 1002, BojkovicezavřenoBzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Sušilova 148, BojkovicezavřenoŠtefánikova 460, BojkovicezavřenoMánesova 1002, BojkovicezavřenoBzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Štefánikova 460, BojkovicezavřenoMánesova 1002, BojkovicezavřenoBzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Mánesova 1002, BojkovicezavřenoBzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Bzová č. 112, BojkovicezavřenoPod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Pod Světlovem 668, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Bezručova čtvrť 790, BojkovicezavřenoSušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Sušilova 232, BojkovicezavřenoKrhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Krhov č. 90, BojkoviceZavřenoMánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Mánesova 954, BojkovicezavřenoBezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Bezručova čtvrť 793, BojkovicezavřenoPalackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Palackého 214, BojkovicezavřenoMánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Mánesova 997, BojkovicezavřenoMánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Mánesova II 908, BojkovicezavřenoBzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Bzová č. 130, BojkovicezavřenoMánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Mánesova 954, BojkoviceZavřenoSušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Sušilova 229, Bojkovicezavřeno
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
4 části obce:
37 ulic:
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
Demografické údaje
Historie obce Bojkovice celá historie
Historie je těsně spjata s osudy hradu, který si na soutoku říčky Koménky s Olšavou postavili roku 1480 bratři Landštejnové. Jmenování Bojkovic městysem se uskutečnilo roku 1449, i když jako vesnice jsou vzpomínány již roku 1412. V roce 1965 byly Bojkovice jmenovány městem.
Historie Bojkovic - Počátky osídlení
Bojkovice - ves lidí Bojkových - se vinou údolím řeky Olšavy, jemuž vévodí zámek Světlov, a rozkládají se v přilehlých svazích po obou stranách silnice z Uherského Brodu (od něho na východ 13 km) k Vlárskému průsmyku v nm. v. 301 m. Římskokatolická fara v místě, pošta z poloviny 19. století, telefonní stanice od r. 1922, železniční stanice od r. 1887, město od r. 1965.
Názvy obce: Boykowicze 1412, na Boykowiczích 1532, Boikowitz 1846.
Názvy tratí: Za zahrady, Díle, Nad cihelnou, Podelhotskou, Staviska, Nad výpustem, Nivky, Roviny nad horním mlýnem, Vápenice, Suchoprdiny, Kolelač, Příhlávky, Roční hora, Povojní, Dílnice a Losky, Háj, Nové Kopanice, Kamenná, Staré Kopanice, Nad hájem, Nad kostelem, Mezi Žleby, Ústsko, Pode dvorem, Pod zámkem, Z adní díly, Malé Padělky, Hrubé Padělky.
V trati Koráb bylo objeveno sídliště lidu s lineární keramikou a z období římského impéria; v trati Hradská niva se nachází slovanské mohylové pohřebiště. Středověké nálezy pocházejí z místa zvaného Cichrov. Stávala tam asi tvrz zmíněná v r. 1517 jako tvrziště.
Bojkovice se poprvé uvádějí v r. 1362, kdy již náležely k světlovskému panství; tehdy se psal Aleš z Šternberka, odjinud z Bojkovic. Někdy v první polovině patnáctého století byly povýšeny na městečko, neboť v r. 1449 jsou městečkem. Již tehdy tu stál farní kostel. V 16. století vyvíjelo svou činnost několik cechů a Václav Tetaur udělil v r. 1584 privilegium bojkovským sladovníkům. Na konci 16. století Žampach z Potštejna propustil Bojkovské za obnos 600 zl. z robot, ale nutil k dávkám skopného u vyklučených pozemků. Václav Tetaur osvobodil v r. 1592 podsedky v Bojkovicích od robot a některých povinností; v letech 1581 - 1589 vlastnil svobodný dům v městečku Jan Vincze ze Seredy. V r. 1584 se v Bojkovicích připomíná škola. Bojkovice se řídily vyšším právem hradišťským; zachovala se registra kupů z r. 1590 a knihy smluv svatebních z r. 1646.
Válečné pohromy zažilo městečko vedle prvních let třicetileté války zejména v letech 1663, 1683 a 1704 - 1705, kdy vpády vojsk z Uher dolehly v prvé řadě na usedlíky městečka. Tak v r. 1663 bylo v městečku několik usedlíků zabito, mnoho domů spolu s tamním dvorem bylo vypáleno, odvlečeno bylo 11 koní, 50 kusů hovězího dobytka, 600 ovcí a obilí se zkazilo na polích. Ještě hrůznější byl r. 1683, kdy lehlo popelem celé městečko. Podle lánového rejstříku z r. 1671 bylo v městečku 13 lánů 11/64; obec sestávala z 66 usedlíků, když 17 usedlostí nově zpustlo.
Ráz městečka
Po stránce sociální si Bojkovice podržely do třicátých let ráz zemědělský a živnostensko - obchodnický. V r. 1910 se zabývalo 178 rodin hospodářstvím, zvěroklestičstvím 37 osob, obchodem 17 a pohostinstvím 7 osob, zbytek tvořili živnostníci a úředníci. Růstem větších závodů, jmenovitě Zbrojovky, se sociální charakter obce přesunul ve prospěch dělnictva (v r. 1931 se rolnictvím živilo 76 rodin). Zdravotní obvod v Bojkovicích byl utvořen v druhé polovině minulého století, obvodní lékař zastupoval i obvod Starý Hrozenkov až do 30. let tohoto století. V r. 1924 pečoval o zdravotnictví 1 obvodní lékař, 4 porodní asistentky, 1 zvěrolékař, byla zde lékárna a chudobinec.
Novodobá historie
Bojkovice byly za okupace jedním z důležitých míst pro přechody na Slovensko. V okolí působila partyzánská skupina, která po svém napojení na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky nesla označení Jan Žižka – Bojkovice. Od 2. 4. 1945 bylo město čtyřikrát bombardováno. Již první nálet stál život 12 obyvatel. Při bombardování 30. 4. bylo svrženo několik bomb do Zbrojovky, do Záhumenic, na Podhájí, na Podkostelní i jinam. Bojkovice byly osvobozeny 1. 5. 1945 rumunskými vojsky a sovětskou armádou.
Od 1. 1. 1965 jsou Bojkovice městem.
MĚSTO Bojkovice
Sušilova 952, Bojkovice, 68771, Bojkovice
Osoby
- Mgr. Viceník Petr, starosta
Kontakty
- 572 610 421
- mesto@bojkovice.cz
- www.bojkovice.cz
Vlajka
