Obec Vražkov se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, necelých 6 km jižně od Roudnice nad Labem, při jihozápadním úpatí hory Říp. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1100.
Hledat firmy v obci Vražkov
Živé firmy v obci Vražkov 14 firem
Vražkov č. 2Vražkov č. 2zavřenoVražkov č. 103zavřenoVražkov č. 170zavřenoVražkov č. 105zavřenoVražkov č. 9zavřenoVražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 2zavřenoVražkov č. 103zavřenoVražkov č. 170zavřenoVražkov č. 105zavřenoVražkov č. 9zavřenoVražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 103zavřenoVražkov č. 170zavřenoVražkov č. 105zavřenoVražkov č. 9zavřenoVražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 170zavřenoVražkov č. 105zavřenoVražkov č. 9zavřenoVražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 105zavřenoVražkov č. 9zavřenoVražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 9zavřenoVražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 65zavřenoVražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 16zavřenoVražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 68zavřenoVražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 171ZavřenoVražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 165ZavřenoVražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 50ZavřenoVražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Vražkov č. 71Zavřeno
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie
Z historie
Z historie
Z historie
Kaplička

Hora Říp
Pohled na Vražkov z Řípu
Demografické údaje
Historie obce Vražkov celá historie
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách. Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. (1907) ed. Gust. Friedrich (sír. 105 - 106).
Editor G. Friedrich vymezil vznik listiny léty 1100-1107. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Friedrichovo časové vymezení vzniku listiny by mohlo být shodné s dobou l. vlády knížete Bořivoje II. (l 100-1107).
V archiváliích kláštera v Doksanech a podle záznamů lobkowiczkého archivu na zámku v Roudnici nad Labem je založení obce kladeno do 2. poloviny 11. století.
Jak uvádí A. Janda (Vlastivědný sborník Podřipska č. l sír. 6-7 r. 1933 - 34 )........." Podřipsko patřilo výhradně Přemyslovcům, tedy knížatům pražským, ačkoliv tu i Vršovci z Pšovska (Mělnická) některé osady v držení měli a mezi těmi i Vražkov. Knížata pražská mívala na svém dvoře některé osoby vladycké ke své službě a aby je za konané služby odměnila, darovala jim jisté úděly. Takový úděl dostal též příslušník rodu Vršovců jménem Vražek, který zde založil z počátku pouze dvůr tzv. Vražkov dvoř a později Vražkov.
Historické prameny zaznamenávají, že v říjnu 1108 byl na příkaz knížete Svatopluka rod Vršovců, údajně za spolupráci s Poláky při jejich vpádu do Cech v době Svatoplukova tažení do Uher téměř vyvražděn.
Kníže Svatopluk si přivlastnil veškeré jejich majetky - Vražkov, Krabčice, Černouček a část Mnetěše. Tak se stal Vražkov zbožím knížecím.
Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich." Roku 1102 připomínají se dva bratři z tohoto rodu - Jarohněv aNemoj. Jarohněv dostal Mnetěš aNemoj Vražkov ". (J. Krotil: Vražkov - Vlastivědný sborník Podřipsko č. 8 - 1938).
Jeho potomci darovali své statky církevním institucím, roku 1174 dvorec s vinicemi kapitule vyšehradské a roku 1187 větší část (jižní) Vražkova premonstrátskému klášteru v Doksanech.
Toto darování v roce 1226 král Přemysl Otakar II. potvrdil. Menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.
R. 1440 se také poprvé písemně připomíná vražkovská tvrz. Stála v místech, kde se dnes rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp.
Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zamkla a nebyla již nikdy obnovena.
První osadník se zde znovu usadil až před rokem 1650 a s větším osídlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Tehdy Bohuchval Valkoun daroval svůj vražkovský majetek dominikánskému klášteru u kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně v Praze. Klášter jej pak roku 1672 prodal knížeti Václavu Eugenovi z Lobkowicz, čímž se severní část Vražkova dostala k roudnickému panství. Jižní část vsi patřila až do r. 1848 Doksanům.
Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si vražkovští po neúrodě trochu pomohli začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.
V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. Na věnovací listině jsou podepsáni Matěj Průša - konšel, Karel Stodola - konšel, Václav Mach a Matěj Hájek - straškovský rychtář.
Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.
Postupem let docházelo k rozvoji Vražkova. V roce 1850 čítal již 408 obyvatel a zemědělskou obec vytvářely především velké dvory.
Po zrušení roboty, zejména vlivem rozšíření pěstování cukrovky, došlo zde k významnému posílení velkých statků. Sedláci postupně začali využívat strojní techniku a rozšiřovat výrobu.
První světová válka zasáhla Vražkov podobně jako okolní obce. I v průběhu války zde ale existoval poměrně bohatý společenský život. Zejména divadelní kroužek jehož představení byla hojně navštěvována povzbuzoval občany v těžké době.
V období první republiky zaznamenal Vražkov značný rozvoj. Svědčí o tom mimo jiné nárůst obyvatel, který v roce 1930 se zvýšil na 702.
Také společenský život byl na značném vzestupu. Na tradici divadelního kroužku navázal úspěšně dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů. Existovala zde dělnická tělocvičná jednota (DTJ). V hostincích " U Petrželku a " U Roháčků " se často konaly taneční zábavy apod. Tomu napomohla i elektrifikace obce uskutečněná v roce 1926.
Realizací zákona o pozemkové reformě po roce 1925 bylo vyčleněno dosti půdy jako tzv. " zbytkové statky " (jedním z nich byl i bývalý " panský dvůr " - dnes statek čp. 16), která byla přidělena drobným uchazečům. Pozemky mezi potokem Čepel a nádražím byly tehdy určeny pro stavbu rodinných domků v části obce nazývané potom " Čtrnáctka ", jelikož byly postaveny na čtrnácti dílech pozemků,
Obec se dále rozrůstala a přibývalo obyvatel. S tím pochopitelně vznikala i potřeba rozvoje živností. Tak v období první republiky prakticky do roku 1948, existovalo zde 7 velkých, 6 středních statků a 120 drobných zemědělců, kromě toho zde byly : 3 restaurace, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 prodejny tabáku, byla zde provozována živnost holičská, krejčovská, obuvnická, kovářská, kolářská, truhlářská a výroba cementového zboží. Pro srovnání se současným stavem přehled jistě velmi poučný.
Fotogalerie obce Vražkov



Z historie

Z historie

Z historie

Z historie

Kaplička


Hora Říp

Pohled na Vražkov z Řípu

OBEC Vražkov
Vražkov č. 2, 41301, Roudnice nad Labem
Osoby
- p. Hrouzek Aleš, starosta
Kontakty
- 416 871 292
- starosta@vrazkov.cz
- www.vrazkov.cz
Vlajka
