Obec leží ve Šluknovském výběžku, v údolí mezi Ječným vrchem a vrchem Tanečnice. Významnou technickou památkou je vilémovský viadukt. V zimě tudy vede běžkařská trať na chatu Čtverec a dále na Horní Poustevnu a Lobendavu.
Hledat firmy v obci Vilémov
Živé firmy v obci Vilémov 11 firem
Vilémov č. 172zavřenoVilémov č. 288zavřenoVilémov č. 140zavřenoVilémovOtevřeno 24 hodinVilémov č. 4zavřenoVilémov č. 103zavřenoVilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 288zavřenoVilémov č. 140zavřenoVilémovOtevřeno 24 hodinVilémov č. 4zavřenoVilémov č. 103zavřenoVilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 140zavřenoVilémovOtevřeno 24 hodinVilémov č. 4zavřenoVilémov č. 103zavřenoVilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
VilémovOtevřeno 24 hodinVilémov č. 4zavřenoVilémov č. 103zavřenoVilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 4zavřenoVilémov č. 103zavřenoVilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 103zavřenoVilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 196zavřenoVilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 7zavřenoVilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 92OtevřenoVilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Vilémov č. 152Otevřeno
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
2 části obce:
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
Demografické údaje
Historie obce Vilémov celá historie
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené 7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 – 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.
Od severozápadních po severovýchodní Čechy se už od 14. století táhl pás oblastí, v nichž se postupně rozvíjela textilní výroba. Surovinou pro ni byl až do skončení napoleonských válek především len, který se dal pěstovat i v méně úrodných podhorských oblastech. Příznivé podmínky k tomu byly také na Šluknovsku, které nakonec proslulo výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna“. Plátenický cech vznikl na Šluknovsku kolem roku 1500. Bělidla lněné příze měla být ve Vilémově už v roce 1635. První bělidlo pláten zde založil roku 1720 Georg Pietschmann, po něm Josef Richter a Christoph Petters. V roce 1810 založili Jakob a Franz Pettersové vedle bělidla ještě úpravnu plátna – mandlovnu. Toto bělidlo bylo jediné v provozu ještě roku 1892, ostatní do té doby zanikla.
Koncem 18. století se struktura textilní výroby v celém výběžku začala měnit. Namísto lnu nastoupila bavlna. Přádelna bavlny, jejíž třípatrová tovární budova ještě nedávno stála, byla postavena také ve Vilémově – Dolině. Patřila firmě Franz Xaver Richter. Doprovodu byla uvedena v roce 1860 a pracovalo se v ni asi 100 let.
Dostatek pracovních příležitostí v obci vedl v letech 1845 až 1890 skoro ke zdvojnásobení počtu obyvatel, v roce 1890 145 domů a 1121 obyvatel.
Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části výběžku, zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků, umělých květin, drobného kovového zboží, knoflíků, dýmek a nožířského zboží.
Za zakladatele stuhařské výroby na Lipovském panství je považován Nikolaje Rämisch z Lipové, který se s ní měl seznámit ve Švýcarsku. Jisté je, že se tu rozšířila výroba tzv. „Barmenských stuh a prýmků“, původem z okolí měst Barmen a Elberfeld v severním Německu. Ve Vilémově založil první stuhárnu v roce 1840 Josef Richter. Stála na místě dnešní barevny firmy STAP a.s. Další založili Jakob Petters a Josef Kumpf v roce 1902.
Kromě dvou tuháren bylo v obci kolem roku 1940 přes 40 řemeslnických a obchodních živností, továrna na drobné kovové zboží, na výrobu lepenky a také pět výrobců umělých květin, pro které pracovaly desítky žen podomácku.
Fotogalerie obce Vilémov
OBEC Vilémov
Vilémov č. 172, 40780, Vilémov u Šluknova
Osoby
- Bc. Černý Zdeněk, starosta
Kontakty
- 412 397 426
- starosta@vilemov.cz
- www.vilemov.cz
Vlajka
