Věžovatá Pláně

V patnáctém století ves vyšla z držení pořešínských pánů a stala se majetkem Drochovců z Drochova sídlících v té době ve vsi Omlenička. Po rozdělení mezi rodinné příslušníky z ní opět vytvořili správní a sídelní centrum samostatného statku. V první polovině 15. století zde sídlil Oldřich z Drochova se svým synem psaným již Oldřichem z Pláně. Od poloviny 15. století se šlechtici zvali jako Drochovci z Pláně. Oldřich Drochovec z Pláně sloužil Rožmberkům, mimo jiné zastával významný úřad rožmberského purkraběte na hradu Velešíně.

Zřejmě v roce 1568 přešlo vlastnictví obce dědictvím do rukou Jinřicha Ojíře, jehož matkou byla Anna rozená Drochovcová z Pláně. Před rokem 1607 koupil obec Jan Jindřich Záborský z Brloha, který zesnul nedlouho po bitvě na Bílé hoře. Jelikož se zúčastnil stavovského povstání na straně vzbouřených stavů, byl statek roku 1621 zabaven císařským fiskem a postupně přešel do vlastnictví Jana Oldřicha z Eggenberka, který jej připojil ke krumlovskému panství, k němuž náležel do 19. století.

V roce 1785 byla v místě zřízena fara a postaven kostelík. Původní kostelík byl dřevěný, roku 1800 byl položen základní kámen dnešního zděného kostela. Dle ústního podání starších osadníků měl být postaven na místě a základech někdejší tvrze. Zákonná nařízení té doby stanovila, že při každé faře musí být zřízena triviální škola, byla tedy založena i ve Věžovaté Pláni a to roku 1788. Byla to škola utrakvistická, dvojjazyčná. V roce 1874 bylo vyloučeno české vyučování z pláňské školy. V 80.letech 19.století vzniká myšlenka založit novou českou školu a již v roce 1906 byla založena soukromá škola s českým vyučovacím jazykem. S výjimkou doby okupace se ve škole vyučovalo až do roku 1972, kdy musela být pro nedostatek žáků zavřena.

Do roku 1922 byla Věžovatá Pláně součástí katastrálního území Střítěž, v letech 1959-1990 je obec vedena jako část obce Zubčice. Od roku 1991 je zřízen samostatný Obecní úřad Věžovatá Pláně.