V obci a jejím okolí je řada pamětihodností místního a regionálního významu. Mezi hlavní památky zařazené do státního seznamu patří farní kostel sv. Jakuba st., bývalý vrchnostenský špitál a bývalá poštovní přepřahací stanice.

Hledat firmy v obci Velký Újezd
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 743 firem

Tovární 837/9c, Vrahovice, Prostějov27,50 km

Količín č. 152, Holešov27,55 km

Kelč č. 55027,57 km

Olomoucká 277/208, Držovice27,57 km

Olomoucká 277/208, Držovice27,57 km

Količín č. 132, Holešov27,58 km

Čelčice č. 16427,58 km

Tovární 838/9a, Vrahovice, Prostějov27,58 km

tř. Osvobození 330/18, Odry27,68 km

Průmyslová 4259/14, Prostějov27,70 km

Konečná 441/25, Držovice27,72 km

Průmyslová 4235/4, Prostějov27,77 km

Průmyslová 2170/12, Prostějov27,79 km

Skaštice č. 3227,82 km

Přerovská 761/2, Holešov27,85 km

Průmyslová 4267/10, Prostějov27,86 km

Kralická 3743/5, Prostějov27,93 km

Konečná 516, Držovice27,94 km

Antonína Dvořáka 452, Hulín27,95 km

Průmyslová 3143/5, Prostějov27,97 km

Historie obce Velký Újezd celá historie

Původní půdorys i poloha Velkého Újezdu ukazuje na dobu vzniku trhové osady a její počátky lze datovat již od 12.století. Tato trhová osada vznikla v souvislosti se vznikem Potštátu a Vítkova. Přídavné jméno „Velký“ se během doby několikrát změnilo, takže to byl v různých obdobích nejprve Velký Augesd, kolem roku 1400 se užívalo Volavý Augesd, po roce 1500 Svrchní Augesd, za sto let později Hrubý Augesd nebo též Oujezd. Od poloviny předminulého století se užívá již trvale Velký Újezd. Původ názvu „Újezd“ se vysvětluje takto: území nebo místo, které bylo osídlováno, prodáváno, darováno a přítomné strany objely po hranici toto území – odtud Újezd.

Kdy osada Velký Újezd byla založena nelze říct, ani neznáme kdo ji založil, ale už roku 1301 je dle Moravských zemských desek Újezd uveden mezi farnostmi lipenského děkanství patřícího k arcijáhenství olomouckému. K témuž roku je doložena také postava Žibřida (Siffridus), sladovníka na Libavé, r. 1324 známého s přídomkem z Újezdu. Roku 1381 je Újezd už jasně označován jako městečko, není však přesně známo, kdy došlo k jeho povýšení. Brzy poté byl součástí panství hradu Helfštýna a helfštýnské vrchnosti zůstal poddán až do 16. století, kdy byl prodán k Veselíčku. Třicetiletá válka byla pro obec dobou zkázy, k důsledkům válečných událostí patřilo i to, že Újezd pozbyl privilegovaného postavení městečka. Nový poválečný rozkvět zaznamenala obec za Podstatských, kteří drželi veselíčské panství. Roku 1738 zde založil hrabě Karel Max Podstatský nákladem 5 000 zlatých chudobinec, o šest let později obnovil ve válkách zaniklou faru. Kdysi byl Velký Újezd také významnou stanicí na hlavní „císařské“ silnici, kde se měnívala přípřež. V roce 1749 zde byl postaven vrchnostenský špitál, z roku 1791 pochází budova někdejší poštovní přepřahací stanice. V 19. století byl opět Velký Újezd považován za městečko, a městysem byl až do roku 1957.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.