V obci a jejím okolí je řada pamětihodností místního a regionálního významu. Mezi hlavní památky zařazené do státního seznamu patří farní kostel sv. Jakuba st., bývalý vrchnostenský špitál a bývalá poštovní přepřahací stanice.

Hledat firmy v obci Velký Újezd
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 743 firem

Čajkovského 69/11, Nová Ulice, Olomouc17,87 km

Hněvotínská 1333/5, Nová Ulice, Olomouc17,91 km

Foerstrova 717/21, Nová Ulice, Olomouc18,00 km

I. P. Pavlova 184/69, Nová Ulice, Olomouc18,01 km

Zahradní 132, Bochoř18,03 km

Brněnská 412/59, Slavonín, Olomouc18,10 km

Brněnská 404/57, Slavonín, Olomouc18,14 km

Balbínova 374/13, Hejčín, Olomouc18,15 km

Stupkova 953/16, Nová Ulice, Olomouc18,15 km

Studentská 1095, Hranice I-Město, Hranice18,16 km

Horní lán 1327/6A, Nová Ulice, Olomouc18,17 km

Stupkova 978/12a, Nová Ulice, Olomouc18,18 km

I. P. Pavlova 4/91, Nová Ulice, Olomouc18,19 km

I. P. Pavlova 6/95, Nová Ulice, Olomouc18,22 km

Na trati 216/78, Řepčín, Olomouc18,24 km

Galašova 1746, Hranice I-Město, Hranice18,28 km

Kmochova 694/25, Nová Ulice, Olomouc18,29 km

Kafkova 1224/2, Nová Ulice, Olomouc18,30 km

Potštátská 613, Hranice I-Město, Hranice18,30 km

Třída Československé armády 211, Hranice I-Město, Hranice18,31 km

Historie obce Velký Újezd celá historie

Původní půdorys i poloha Velkého Újezdu ukazuje na dobu vzniku trhové osady a její počátky lze datovat již od 12.století. Tato trhová osada vznikla v souvislosti se vznikem Potštátu a Vítkova. Přídavné jméno „Velký“ se během doby několikrát změnilo, takže to byl v různých obdobích nejprve Velký Augesd, kolem roku 1400 se užívalo Volavý Augesd, po roce 1500 Svrchní Augesd, za sto let později Hrubý Augesd nebo též Oujezd. Od poloviny předminulého století se užívá již trvale Velký Újezd. Původ názvu „Újezd“ se vysvětluje takto: území nebo místo, které bylo osídlováno, prodáváno, darováno a přítomné strany objely po hranici toto území – odtud Újezd.

Kdy osada Velký Újezd byla založena nelze říct, ani neznáme kdo ji založil, ale už roku 1301 je dle Moravských zemských desek Újezd uveden mezi farnostmi lipenského děkanství patřícího k arcijáhenství olomouckému. K témuž roku je doložena také postava Žibřida (Siffridus), sladovníka na Libavé, r. 1324 známého s přídomkem z Újezdu. Roku 1381 je Újezd už jasně označován jako městečko, není však přesně známo, kdy došlo k jeho povýšení. Brzy poté byl součástí panství hradu Helfštýna a helfštýnské vrchnosti zůstal poddán až do 16. století, kdy byl prodán k Veselíčku. Třicetiletá válka byla pro obec dobou zkázy, k důsledkům válečných událostí patřilo i to, že Újezd pozbyl privilegovaného postavení městečka. Nový poválečný rozkvět zaznamenala obec za Podstatských, kteří drželi veselíčské panství. Roku 1738 zde založil hrabě Karel Max Podstatský nákladem 5 000 zlatých chudobinec, o šest let později obnovil ve válkách zaniklou faru. Kdysi byl Velký Újezd také významnou stanicí na hlavní „císařské“ silnici, kde se měnívala přípřež. V roce 1749 zde byl postaven vrchnostenský špitál, z roku 1791 pochází budova někdejší poštovní přepřahací stanice. V 19. století byl opět Velký Újezd považován za městečko, a městysem byl až do roku 1957.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.