Vráto

Další prameny:

Daniel Kovář – Českobudějovicko, II. Pravý břeh Vltavy

„Vráto, 4 km VSV; německy Brod; 1850-1951 obec, 1952-1960 součást Českých Budějovic, 1960-1975 obec, 1976-1990 Rudolfov, od 1990 obec.

Vesnice mohla vzniknout snad koncem 13.století u cesty směřující z nově založeného města Budějovic na východ. Od počátku také patřila do majetku královského města. Název Nové Vráto, původně snad Vrata, byl možná odvozen od polohy při vstupu do budějovické kotliny a poprvé se připomíná roku 1375 v poněmčeném tvaru Brod (české jméno nalézáme v pramenech až v roce 1479). Roku 1384 tvořilo vesnici Vráto patnáct zemědělských usedlostí, jejichž držiteli tehdy byli: Witel, Mikuláš Pretel, Bernard Kolon, Meindl, Mikuláš Pair, Oldřich, Michael z Boršova, Mikuláš syn Petrův, Oldřich zeť Petrův, Petr Rufus, Dietl, Henzl textor, Michael Rappl, Weinfaupl a Mertl. Vrátečtí sedláci sehráli smutnou úlohu při zavraždění budějovického purkmistra Ondřeje Puklice v květnu 1467, když umírajícího hlídali v radničním vězení a týrali jej.

Těžba stříbra, rozvíjející se od druhé třetiny 16.století, přinesla Vráteckým mnoho dobrého (pracovní příležitosti), ale neméně potíží. Opakovaně a bezvýsledně si například zdejší hospodáři stěžovali, že horníci bez dovolení stavějí své domky na jejich polích. Ale i samotné dolování způsobilo mnoho škod na zemědělských pozemcích – vždyť v širším okolí Vráta se nacházely doly Dvanácti tisíc rytířů, Boží dar, Zlaté tele, Zlatý lev, Svatá Anna, Svatý Jáchym, Bohatá útěcha, Pět bratří, Zelený dub, Milost boží a další.

Velké neštěstí postihlo Vráto 26.ledna 1734, kdy vyhořelo pět zdejších usedlostí. Sbor dobrovolných hasičů (německý) byl ve Vrátě založen roku 1896, český až v roce 1938.

Už od roku 1911 projížděl obcí autobus z Českých Budějovic do Třeboně, ale neměl tu zastávku, protože vzhledem k malé vzdálenosti od města by jej asi nikdo nevyužíval. Blízkost města vůbec značně poznamenala charakter Vráta, odkud se dříve vytratily tradiční zvyklosti a venkovský způsob života, městskému stylu se brzy přizpůsobil také oděv. Těžištěm dění v obci se stala dělnická osada Nové Vráto, vznikající od sklonku 19.století. původní vsi se pak začalo říkat Staré Vráto.

Po roce 1918 došlo k počeštění obecní samosprávy a byla zamítnuta žádost místních Němců o dvojjazyčné označení obce. Roku 1929 byly zřízeny dva ročníky české obecné školy. Roku 1930 se jednalo o zřízení letiště severně od Nového Vráta. Po druhé světové válce došlo k odsunu německé části obyvatel a již roku 1946 bylo převážně dokončeno dosídlení českým obyvatelstvem. Ve stejném roce zdejší národní výbor důrazně protestoval proti zamýšlenému správnímu připojení Vráta k Českým Budějovicím, které se ale podařilo oddálit jen o pět let. Pravidelné spojení s městem umožnila trolejbusová linka, zavedená v roce 1949. O rok později tu vzniklo jednotné zemědělské družstvo. Na prahu šedesátých let získala obec na nějaký čas opět samostatnost, ovšem už bez Nového Vráta, které zůstalo součástí Českých Budějovic. Mezi Vrátem a Novým Vrátem vyrostla roku 1962 panelárna Pozemních staveb, v roce 1976 rozšířená o nový závod.

Rodáci: Jiří Zeman (1926-1993), malíř.

Památky: Uprostřed vsi stojí kaple sv. Václava, z památek lidové architektury lze připomenout usedlosti čp. 3,5,12,23,29,33 nebo 38. Hodnotný je klasicistní dům čp. 20 vedle kaple.“

Kolektiv autorů – Encyklopedie Českých Budějovic str. 549

„Vráto, Vrata, Brod – obec 3 km východně od Českých Budějovic, do 1850 městská ves.

Název Vrata patrně označoval vstup silnice do rozsáhlého lesa směrem na Třeboň a německou výslovností vzniklo jméno Brod, doložené 1375. Vráto, založené při staré obchodní cestě, se stalo od svého počátku šosovní vsí města s 15 poddanými a 8 lány půdy. Tento počet se do poloviny 18.století nezvyšoval. Roku 1654 i 1713 zde bylo 16 usedlostí. Do 1843 se ves rozrostla na 21 domů s 224 obyvateli. Od 1850 bylo Vráto samosprávnou obcí. Od 18.století vznikala při Rudolfovské třídě místní část Nové Vráto. Roku 1900 bylo ve Vrátě napočítáno 62 domů a 688 obyvatel převážně německé národnosti, 1921 již 106 domů a 1029 obyvatel (728 čechů, 222 Němců), z toho na původní ves, shodnou s místní částí Staré Vráto , připadalo jen 44 domů a 265 obyvatel, mezi nimiž měli Němci převahu. 1952 se Vráto stalo součástí obce České Budějovice, 1963 došlo k jeho rozdělení na dvě osady, z nichž Vráto (Staré Vráto) se opět stalo obcí, Nové Vráto zůstalo jako nová osada Českých Budějovic. V období 1976-1990 bylo Vráto osadou obce Rudolfov, od 1990 opět obcí. Roku 1991 zde bylo 57 domů a 186 obyvatel.

Vráto bylo založeno na křižovatce dálkové cesty z Českých Budějovic a zaniklé cesty do Dubičného, což podmínilo vznik a orientaci návsi tvaru rovnostranného písmene L. ves měla zřejmě již od založení 15 selských usedlostí, které lze pravděpodobně ztotožnit se situací velkých usedlostí na mapě stabilního katastru z 1827. Mírný růst vesnice začal koncem 18.století, kdy se zástavba začala rozšiřovat směrem k Rudolfovu a za opačným koncem vsi vznikaly při silnici první izolované chalupnické usedlosti. Tento proces pokračoval i v 19. A 1.třetině 20.století. Vráto se ve 2.polovině 20.století plošně rozvíjelo jen ve své západní části. Náves si zachovala do určité míry tradiční vesnickou zástavbu. Nejucelenější je severní strana s prostými zděnými štítovými domy čp. 2,42,3,4,5,63. Východní pokračování severní strany návsi tvoří novostavby rodinných domků z 80. – 90. let. Střed návsi vyznačuje novorománská kaplička s přilehlým přízemním objektem obecního úřadu. Nad strmým jižním břehem potoka se zachovaly dvě větší usedlosti z 2.poloviny 19.století s prostými, klenutými branami (čp. 23,24).

SOkA České Budějovice – inventář Obecního úřadu Vráto JAF 1832, B 2381

„Obec Vráto leží 2 1/5 km severovýchodně od Českých Budějovic. O vsi Vráto nacházíme první zmínku již v r. 1375. Do zemských desk bylo zapsáno v r. 1543 spolu se vsí Mladé a jinými osadami jako zboží města Českých Budějovic. Sama ves má velký podíl na historii rudolfovských dolů , neboť místní obyvatelstvo v tamních dolech nacházelo obživu. Vzhledem k tomu, že Rudolfov prosperitou svých stříbrných dolů na rozhraní 16. a 17.století dosáhl značné slávy a bohatství, docházelo mezi tamními usedlíky a bohatými měšťany budějovickými ke třenicím a útisku ze strany závistivého patriciátu. Tomu nasvědčuje i nařízení Rudolfa II. Z r. 1595, jímž nakazuje Budějovicům, aby s Vrátem mírně zacházely. R. 1840 mělo Vráto 31 domů a 220 obyvatel a podle sčítání lidu z r. 1921, 145 domů a 1.029 obyvatel.

Do r. 1848 bylo součástí panství Č.Budějovic, po provedení reforem správy v r. 1848 připadla ves pod správu okresního soudu v Českých Budějovicích a pod krajského úřadu (hejtmanství) v Českých Budějovicích. Po převratu v r. 1918 byla správa obce v německých rukou a posledním německým starostou byl Mottz. Krátce po převratu byla jmenována okresní správou politickou správní komise, jejímž předsedou byl zvolen Froněk. Roku 1919 stal se Froněk starostou obce. V r. 1924 byl zvolen starostou František Fencl, který vedl správu obce až do r. 1932, kdy zemřel. Po jeho smrti byl zvolen starostou Josef Postl, kterého v r. 1938 vystřídal Jan Navara. V období II. Světové války vedl správu obce vládní komisař a to až do r. 1945, kdy byl v obci ustaven místní národní výbor.“