Tuhaň

Klášter Slovanský v Praze nabyl neznámým způsobem vsi Tuhaně, za niž r. 1400 vyměnil sobě od měšťana pražského Jana Seidla dvůr poplužní v Čakovicích se dvěma poplužími, s lukami, s krčmou a s kovářem. Ves Tuhaň koupena byla r. 1604 obcí Mělnickou od Jiříka Šťastného a Jana Jindřicha, bratří Vančurů z Řehnic, a připojena byla odtud k statku Přívorům Dolním, taktéž kr. věn. městu Mělníku náležejícím. Roku 1620 byla obci Mělnické pro zpouru proti králi Ferdinandovi II. též Tuhaň odňata; ale byla jí později (r. 1628) z milosti opět ponechána.

K Tuhani náleží deset domků č. 29, 31, 57, 61, 64, 72, 83, 85, 94, 76 (toto neobydlené),ležících východně odtud na písčité půdě barvy červené, odkudž tato samota nazvána je Pisky Červené. Nad nimi je stráň, vysázená vinicemi. Jinou část obce Tuhaňské činí druhá polovice osady Větrušic, která leží odtud na straně severozápadní u silnice erární, vedoucí z Prahy přes Štěpán do Mělníka. První polovice Větrušic náleží k obci Kelské. S těmito částmi (Písky a Větrušicemi.) činí Tuhaň katastrální a místní obec. Před r. 1850 náležela Tulhaň k panství kr. věn. města . Mělníka. Staveni jsou v Tuhani vystavěna ze dřeva i z kamene.

Obyvatelé zaměstnávají se orbou. Pěstují mimo obyčejné plodiny těž okurky a něco vína. Mnohá pole posázena jsou višněmi. Chov dobytka je nepatrný. Plodiny skupují obchodnici na Mělníce a v okolí. Řepa odváží se do cukrovaru u Mělníka a v Doleních Beřkovicich. Řemeslníci jsou zde tito: 2 obuvníci, 2 krejčí, řezník, 2 kováři, kolář, pokrývač, mistr zednický, 2 řemenáři; obchodníci zbožím smíšeným 2, jeden křesťan, (druhý israelita, pak jeden obchodník jižním ovocem, 3 hostince, 2 výčepy kořalky a 2 prodeje tabáku.

V novější době je zde spolek divadelních ochotníků. Tuhaň bývala při každé větší povodni ohrožena, dokud nebyl (před r. 1865) nade vsí pravý břeh Labe, kde je městský les, velikým nákladem města Mělníka upevněn. V r. 1867 a 1868 byla opět stavba jiných částí břehu n městského lesa značným nákladem města Mělníka nejprve 4000 zl, podruhé 1200 zl. provedena. O velké povodni r.1890 byla Tuhaň bez mála celá vodou obklíčena a bylo zde několik stavení poroucháno i pobořeno. Též jarní povodeň v roku 1891 na počátku měsíce března způsobila opět velikých škod. Hráze, vystavěné na ochranu obce, byly 9. března přívalem vody protrženy a na jejich místech způsobeny výmoly, z nichž některé byly přes 6 m hluboké, 60 m široké, a dlouhé až i 106 m. Pozemky u ramene řeky zaplaveny tak, že podobaly se malým jezerům, z ostatních pak odplavena veškerá prsť a na místě ní nanesen štěrk a písek až na půl metru; čímž bylo všecko osení zničeno. Též silnice, která vede z Prahy k Mělníku, byla u Tuhaně úplně podemleta.

Dle památní knihy obce Tuhaňské byl zde rychtářem Václ.Růřička v r. 1790, Jiří Jizba od r. 1816 do r. 1852, Jan Beneš představeným v r. 1852 a 1853, Jan Nový od r. 1853 do r. 1864, Václ. Švejcar dříve představeným, později obecním starostou od r.1864 do r. 1876, odtud obecní starostové Antonín Jizba do r. 1882, Jan Švejcar do r. 1890 a dosavadní starosta Václav Urban od r. 1890.