Třebosice

Živéobce.cz

Třebosice

Třebosice se mohou pyšnit jednou z nejstarších doložených škol na Pardubicku. První zmínka o ní se váže k roku 1664 a místním kantorem byl tehdy Václav Felix. S její existencí je svázán i život dalšího kantora – Jiřího Pleskota.

Hledat firmy v obci Třebosice

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Živé firmy v obci Třebosice 4 firmy

OBEC Třebosice - Třebosice č. 12web
Třebosice se mohou pyšnit jednou z nejstarších doložených škol na Pardubicku. První zmínka o ní se váže k roku 1664 a místním kantorem byl tehdy Václav Felix. S její existencí je svázán i život dalšího kantora – Jiřího Pleskota.

KASALOVÁ MIROSLAVA - Třebosice č. 58

POBYTOVÉ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY V TŘEBOSICÍCH - Třebosice

TRUHLÁŘSTVÍ DIVIŠ - Třebosice č. 43

Historie obce Třebosice celá historie

Dle statistických seznamů obcí je první zmínka o Třebosicích z r. 1316. F. K. Rosůlek ve sborníku Pardubicko-Holicko-Přeloučsko však uvádí, že byly vladyckým sídlem pánů z Třebosic ve 14. a 15. stol. První známý majitel třebosického zboží byl Man z Třebosic, který je zapsán r. 1410 ve sporu Bočka z Poděbrad a Jana ze Zdechovic. Na stížnostní listině ke kostnickému koncilu r. 1415 byl podepsán Václav z Třebosic. R. 1484 po smrti pana Dobropolského jeho vdova Adlička z Třebosic měla o statek přijít. Obhájil ji však její švagr Kříž z Máteřova, ale jen na krátko, asi do její smrti. Od krále to panství měl dostat Čéč z Nemyšlevsi, ale hlásil se o ně i Martin Holec z Nemošic. Tomu je král přiřknul r. 1496. Holcové z Nemošic měli ve znaku červené plovoucí kapry ve stříbrném štítě a v klenotu tři kolmo stojící kapry. Podle příslušníka toho rodu je pojmenována Holcova ulice v Jesničánkách za hřbitovy

Dle konfirmačních knih byl v Třebosicích již r. 1375 kostel. Dle dochované románské křtitelnice se předpokládá, že zde již dříve stával románský kostelík, který byl později po vzrůstu vsi nahrazen gotickým. Obrázky třebosického kostela Povýšení sv. Kříže (starší a současný) byly na obálce Zpráv č. 9-10/2008. Později byl třebosický statek spojen s blízkými Dubany, které vlastnil ještě r. 1503 Jindřich z Duban. Na jižní straně kostela je náhrobní kámen s nápisem: „Letha páně 1599 usnula urozená dczera stateczneko Rytirze… Ocekawagicz We Wzkrisseni Pa“, patrně dcera Dubanských z Duban. Poté byli pány v Třebosicích Burian a Zikmund, synové Hynka Anděla z Ronovce, pána na Morašicích. Ti r. 1538 společně koupili panství heřmanoměstské. R. 1542 se rozdělili, Burian převzal Morašice a Zikmund Anděl z Ronovce Heřmanův Městec. Zikmund toho roku zapsal své manželce na Třebosicích věno 750 grošů. Třebosice, ves a dvůr kmetcí s poplužním a podacím kostelem r. 1557 nakrátko spojil s panstvím heřmanoměstským. Zikmund zřídil druhý rybník pod třebosickým Dolejším rybníkem. Tím zatopil některé pozemky jesenčanské a dle smlouvy měl těm lidem nahradit škodu grunty lepšími a ležícími blíž k Jesenčanům. Pro vzpouru proti Ferdinandovi I. z r. 1547 Zikmund přišel o své statky a r. 1563 již Třebosice patří k pardubickému komornímu panství. Třebosice jsou farní obcí, k níž r. 1909 patřily vsi Staré Jesenčany, Mateřov, Popkovice z okresu Pardubice a Dřenice, Dubany, ze vsi Blato jen čísla 1-9 tehdy z okresu Chrudim. Dnes fara není obsazena, farnost spravuje Pardubické arciděkanství.

(Sborník Pardubicko-Holicko-Přeloučsko 3.díl)

Čepí, dříve Čep nebo Čepy

Stojí v místech pravěkého osídlení. R. 1882 bylo tehdy na Pleskotově paloučku při silnici na Heřmanův Městec nalezeno 29 bronzových náramků a obrovská bronzová spona o dvou kotoučích, každý s 18 závity. Podobné spony později nalezené byly pak jmenovány „čepské“.

Dle statistického seznamu obcí je první písemná zmínka o vsi z r. 1375. F. K. Rosůlek však žádné záznamy z té doby neuvádí. Dle něho byl Čep pouhým dvorem, který byl r. 1695 připojen k pardubickému komornímu panství. Při koupi vznikly na části pozemků dvora toho roku usedlosti č. 19 – hospoda Jelenova, č. 15 – chalupa Hyhlíkova a č. 16 – chalupa Vašákova (r. 1910). Jejich dělením vznikaly další usedlosti. Ostatek dvorských polí byl připojen ke dvoru mateřovskému.

(Sborník Pardubicko-Holicko-Přeloučsko 3. díl, str. 302)