Svésedlice

V majetku kapituly zůstaly Svésedlice až do zrušení poddanství do roku 1848. Toho roku se obec stala součástí olomouckého okresu. Prameny též zaznamenávají, že po třicetileté válce, v roce 1657, byly dva svésedlické čtvrtlány opuštěny a neobdělány. V první polovině 18. století se Svésedlice přely s Přáslavicemi o pole a pastviny, spor byl ukončen roku 1744 stanovením nových přesných hranic pozemků. Kromě běžných robotních povinností a odvodů naturálií museli svésedličtí poddaní v zimě vozit pro vrchnost dříví. Desátky odváděli Svésedličtí nejen velkobystřickému děkanovi, ale i faráři v Týnci. Robotní povinnosti pro obyvatele Svésedlic byly roku 1789 nahrazeny peněžitými závazky. Obyvatelstvo nevelké vesnice se živilo především pěstováním zemědělských plodin, k roku 1775 také hodně vzrostl podíl zahrad v obci. Vedle obilí a řepy byl mezi hlavními plodinami i později pěstovaný chmel. Většina obyvatel byla české národnosti. Zástavba zemědělských usedlostí má charakteristický ráz hanáckého osídlení. Vesnice má tvar okrouhlice. Zajímavostí je, že až do roku 1918 se jméno obce uvádí jako Svisedlice nebo Svísedlice, teprve poté se uvádí v dnešní tvaru jako Svésedlice. Za německé okupace to byly Swisedlitz

Ve své době mimořádnou událostí bylo zvolení Ludmily Zatloukalové - Coufalové v roce 1931 starostkou Svésedlic. Stala se tak první ženou na Moravě, která stanula v čele obce. Byla také jednou ze 4 poslankyň zvolených do prvního Národní shromáždění československého 1918 - 1920. Významná představitelka Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu(Agrární strany).

V roce 1990 se vesnice po letech integrace k Přáslavicím a posléze k Velké Bystřici osamostatnila. 90. léta minulého století pak přinesla plynofikaci a nyní se obec může pochlubit i novou kanalizací a čističkou odpadních vod, jejíž výstavbu podpořil Státní fond životního prostředí. V době nedávné byla také obnovena hlavní obecní komunikace. Sportovní vyžití ve Svésedlicích umožňuje fotbalové a nohejbalové hřiště. Svésedlicemi a jejich okolní půvabnou krajinou také vede značená mezinárodní cyklistická Jantarová stezka. Občerstvit se turisté mohou v místní restauraci.

Nejstarší památka ve vsi je smírčí kříž z roku 1547. Nachází se před bývalou školou, kde je v současné době obchod, byt a společenský sál.

Další významné stavby: kříž před kaplí Svatého Tomáše a Františka (1855), kaple Svatého Tomáše a Františka(1898), bývalá škola (1902), hasička a Obecní úřad (1965) a telefonní budka (1996).

V novodobé historii je jeden z nejvýznamnějších roků rok 1921, kdy k nám byl zaveden elektrický proud a rok 1996, kdy byla ukončena plynofikace.

Při slučování obcí Svésedlice připadly k Přáslavicím a později k Velké Bystřici. Od 24.11.1990 jsou Svésedlice opět samostatnou obcí.

V současnosti se nedaleko obce staví rychlostní komunikace R35 z Liberce do Lipníka nad Bečvou. Předpokládané dokončení stavby je v roce 2002. Společně s plánovanou dálnicí D47 bude plnit významnou funkci v severojižním spojení Ostrava - Brno.

Obec je součástí mikroregionu Bystřička. V roce 2009 získala obec, jako jedna z posledních v ČR, znak a prapor.