Struhařov

Struhařov byl dle katastru z r.1844 sídlem se dvěma návesními prostory, z nichž severní měl v centru umístěnu kapli p.Marie. Oba prostory byly spojeny "ulicovou zástavbou" s převážně podélně orientovanými objekty. Tuto ulici přetínal nad dolní návsí potok. Kolem potoka byly zamokřené louky. Z horní návsi východně vybíhala do svahu nahuštěná zástavba. Tato struktura je zachována dodnes. Dále se obec vyvíjela doplněním zástavby na západní části, kde byl pod obcí situován zemědělský areál, bohužel na pohledově exponovaném místě. Nová zástavba vzniká na severovýchodním okraji obce a na východních pozemcích, kde už byla naplánována nízkoppodlažní zástavba rodinnými domky, avšak uskutečnila se jen zčásti. V centru obce pak byly postaveny bytovky. Dnešní centrum je oproti historické zástavbě posunuto do severovýchodní části obce.

V r.1877 byla vystavěna obecná škola. Stavby v obci kolem r.1924 byly většinou jednopatrové, z toho 34 bylo kryto doškovou střechou. V letech 1920-21 byl vybudován žulový pomník padlým z 1. světové války. V budově školy byla založena obecní knihovna. V roce 1927 započato s čátečnou elektrizací obce. V roce 1931 byl u statku čp.21 postaven na obecní náklady most. V roce 1940 byla v obci zahájena stavba nové obecné školy.

S Benešovem obec spojuje okresní silnice, původně vybudovaná v 60.letech 19.století. a železnice z roku 1894. V r.1934 byla vystavěna státní silnice z Benešova do Vlašimi, v r.1935 pak byla vyasfaltována, místy i vydlážděna.

Podle sčítání z roku 1870 měla obec Struhařov 290 obyvatel, v roce 1881 295 obyvatel, v r.1921 292 osob a v r.1930 283 obyvatel.

Ve vesnici panoval relativně čilý společenský ruch, soustředěný zejména kolem hasičského spolku (plesy, cvičení). Vždy v červenci byla na Hůlrkách pálena hranice na počest Mistra Jana Husa.