Ve městě najdeme spousty historických památek a zajímavostí. Mezi nejvýznamnější bezpochyby patří zřícenina hradu, barokní statek, radnice na náměstí, kostel sv. Jakuba Většího a kaple Panny Marie Lurdské na Mastníku.
Hledat firmy v obci Staňkov
Živé firmy v obci Staňkov 100 firem
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, StaňkovzavřenoTrnkova 125, Staňkov I, StaňkovzavřenoVránov č. 19, StaňkovzavřenoPlzeňská 377, Staňkov I, StaňkovZavřenoPlzeňská 117, Staňkov I, Staňkovzavřenonáměstí T. G. Masaryka 8, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Trnkova 125, Staňkov I, StaňkovzavřenoVránov č. 19, StaňkovzavřenoPlzeňská 377, Staňkov I, StaňkovZavřenoPlzeňská 117, Staňkov I, Staňkovzavřenonáměstí T. G. Masaryka 8, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Vránov č. 19, StaňkovzavřenoPlzeňská 377, Staňkov I, StaňkovZavřenoPlzeňská 117, Staňkov I, Staňkovzavřenonáměstí T. G. Masaryka 8, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Plzeňská 377, Staňkov I, StaňkovZavřenoPlzeňská 117, Staňkov I, Staňkovzavřenonáměstí T. G. Masaryka 8, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Plzeňská 117, Staňkov I, Staňkovzavřenonáměstí T. G. Masaryka 8, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
náměstí T. G. Masaryka 8, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Americká 192, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Americká 308, Staňkov I, StaňkovzavřenoAmerická 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Americká 77, Staňkov I, StaňkovZavřenoŠumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Šumavská 268, Staňkov I, StaňkovzavřenoBezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Bezručova 300, Staňkov II, StaňkovzavřenoMathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Mathauserova ul., Staňkov I, StaňkovZavřenoPod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Pod Mastníkem 509, Staňkov II, StaňkovzavřenoNádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Nádražní 19, Staňkov II, StaňkovzavřenoŽižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Žižkova 214, Staňkov I, StaňkovzavřenoE. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
E. Krásnohorské 495, Staňkov II, StaňkovzavřenoStaňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Staňkov I č. 145, StaňkovzavřenoNádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Nádražní 17, Staňkov II, StaňkovzavřenoNa Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Na Tržišti 367, Staňkov I, StaňkovZavřeno
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
62 ulic:
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
Demografické údaje
Historie obce Staňkov celá historie
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3045. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
Lidová architektura
barokní statek čp. 70 z r. 1738.
Městské památky
pozdně barokní radnice z 18. stol.
Církevní památky
původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673.
Jiné zajímavosti
ze Staňkova pochází rod Wenigů - mj. spisovatelé Adolf (1874-1940) a František W. (1849-1922), malíř Josef W. (1875-1939).
Fotogalerie obce Staňkov
MĚSTO Staňkov
náměstí T. G. Masaryka 35, Staňkov I, Staňkov, 34561, Staňkov
Osoby
- Mgr. Horák Alexandr, starosta
Kontakty
- 379 492 411
- tajemnik@mestostankov.cz
- www.mestostankov.cz
Vlajka
