Šišma

Vladyky tohoto roku lze nalézt i v pozdějších letech. Roku 1374 tu žil Lovek ze Šišmy a ještě roku 1415 tvrz držel Jan Diva ze Šišmy. Ten tehdy připojil svoji pečeť ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa, který česká a moravská šlechta poslala církevnímu koncilu v Kostnici.

S koncem husitských válek však tento vladycký rod pišící se „ze Šišmy" ze své obce odchází.Tvrz získal roku 1437 Artleb Klepař z Medařic, ne však na dlouho. Po krátkém držení Prokopa z Prusinovic a Jana z Ludanic se majitelé dále střídali, až roku 1503 ji získal Albrecht ze slezského rodu Barských z Baště. Tento rod tu setrval až do roku 1558, kdy Burian Barský prodal tvrz s obcí Šišma a dalšími vesnicemi v blízkém okolí panu Vilémovi ze Žerotína, vlastníku panství v Dřevohosticích.

Tento čin znamenal pozvolný zánik středověké tvrze v Šišmě. Majitelé totiž žili v Dřevohosticích, tvrz v Šišmě chátrala, až nakonec úplně zanikla. Dnes se už lze jen dohadovat, kde stávala. Možná to bylo na západním okraji obce při cestě do Pavlovic.Je přirozené, že obec s tak bohatou minulostí si v nedávné době pořídila řádný znak a prapor tak, jak to učinila řada jiných. Jsou to totiž symboly samosprávy, které obyvatelům těchto obcí připomínají svébytnost a pomáhají utužovat pocit sepětí obyvatel s jejich obcí.A tak 12. května 1995 heraldická komise poslanecké sněmovny na svém mimořádném jednání v Brně schválila návrhy předložené Obecním úřadem v Šišmě založené na starých historických pečetích.

Znak Šišmy dnes tvoří modrý štít se dvěma stříbrnými rohy, které jsou provázeny po stranách a dole pěti zlatými pětihrotými hvězdami. Na praporu však jsou rohy nahrazeny dvěma bílými pruhu, pět žlutých hvězd je pak umístěno ve zbývajících pruzích.