Hledat firmy v obci Roupov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 623 firem

Biřkov č. 432,28 km

Borovy č. 883,66 km

Lužany č. 234,43 km

Školní 249, Merklín4,87 km

Husova 346, Merklín4,99 km

Hlávkova 1254, Přeštice5,72 km

Husova 438, Přeštice6,15 km

Hlávkova 1379, Přeštice6,42 km

Masarykovo nám. 109, Přeštice6,50 km

Masarykovo nám. 311, Přeštice6,59 km

Jungmannova 1164, Přeštice6,62 km

Průmyslová 937, Přeštice6,71 km

Přestavlky č. 276,79 km

Dnešice č. 67,23 km

Dnešice č. 2187,31 km

U Keramičky 449, Chlumčany10,02 km

Dehtín č. 3, Klatovy10,46 km

Dobřanská 101, Chlumčany10,95 km

Sportovní 307, Koloveč11,77 km

Jiráskova 365, Dobřany11,89 km

Historie obce Roupov celá historie

Roupov je uváděn k r. 1250 jako sídlo Držky z Roupova. Na hradě seděli r. 1320 bratři Jaroslav, Drslav a Ota. Od poloviny 14. století jsou připomínáni předci Roupovskýeh z Roupova. K roku 1375 je vzpomínán Něpr, poté Purkart a jeho synové Jan, Purkart a Hynek. V r. 1427 se Roupovští poddali husitským vojskům a připojili se k nim, když kališníci táhli na Plzeň. Janův stejnojmenný syn zvětšil rodové panství, hrad pozdně goticky přestavěl a zemřel po roce 1493. Jan Jiří z Roupova, rada krále Ferdinanda, vymohl povýšení rodově vsi Roupov r. 1514 na městečko a roupovské zboží obohatil koupi Spáleného Poříčí. Dědictvím hrad přecházel na další majitele, z nichž Jan, řečený Nezdický, poté co odkoupil dědičné díly od svých bratru Viléma a Kryštofa Karla, hrad v letech 1595 -1598 "obnovil tak, tak že se podobal obydli knížecímu, jen kamna dle Balbína samotná 1000 tolaru stála", a posléze jej pro dluhy prohospodařil. Roku 1607 se dostal koupi do majetku Jana z Klenové a z Janovice na Žinkovech, který ho o devět let později předal svému synovi Vilémovi. Vilém byl r. 1619 pro své postoje k císaři zajat a internován. Hrad posléze obsadilo císařské vojsko pod vedením dona Martina de Huerta. Arnošt z Mansfeldu přitáhl k Roupovu a zničil městečko pod hradem.

V majetku pánů z Klenové hrad zůstal až do r. 1707, kdy ho František Hartman z Klenové prodal Janovi Jiřímu řískému hraběti von der Hauben, který ho vzápětí připojil k červenopoříčskému panství!o Hrad již v té době chátral a definitivně ztratil funkci rodového sídla. Po požáru městečka roku 1817 byl hrad rozebrán na stavební materiál. Jako zbytkový statek odkoupil po pozemkové reformě hrad s okolím vyslanec české republiky v Rusku. O jeho vztahu k hradu svědčí i to, že za hospodářské krize nechal nezaměstnanými vyčistit polozavalený hradní příkop. V jeho rodě zůstal hrad i po celou dobu komunistické vlády, což je v porovnáni s jinými obdobnými sídly bezesporu světlá výjimka. K r. 1920 zde bylo 99 domů, v nichž žilo 584 obyvatel, jejichž počet klesl k r. 1992 na pouhých 253.

Jádrem starého hradu, položeného na skalnatém hřebenu nade vsí, je plocha obklopující zadní nádvoří, původní podoba byla tvořena pravděpodobně pouze obvodovou hradbou s věžovým palácem na konci ostrožny, oddělené od zbytku příkopem. Tato podoba byla zcela překryta mladšími přestavbami.

Za Něpra z Roupova hrad prodělal rozsáhlou gotickou přestavbu. Lze předpokládat, že stejně jako na typologicky velmi příbuzném hradu Krakovci, působil také na Roupově s největší pravděpodobnosti některý z architektů nebo alespoň kameníků dvorské huti. Něpr, poprvé připomínaný jako majitel Roupova r. 1375, byl v letech 1380 - 1393 hofmistrem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, kde se bezesporu dostal do styku s tvůrci přestaveb královských hradů té doby.

Stavební činnost na Roupově potvrzuje také zpráva z r. 1391, kdy při kostele ve Vřeskovicích založil nové kaplanství a kaplanovi uložil, aby třikrát týdně sloužil mši také v hradní kapli na Roupově. Tehdy byla přestavba asi již ukončena, neboť o dva roky později se Něpr svého pražského úřadu vzdal a z Prahy natrvalo odešel. Obdélné, k jihozápadu mírně zúžené nádvoří obklopovala tři obytná křidla. Nad valeně sklenutým přízemím a prvním patrem byl v dochované části hradu v úrovni třetího podlaží velký sál, klenutý dvěma poli křížových kleneb, jejichž konzoly vlivem nepravidelného půdorysu nebyly v rozích. Sál osvětlovala dvě obdélná okna, prolomená na nádvorní straně. Nádvoří zřejmě obíhaly pavlače spojující jednotlivé místnosti. Při další, rovněž velice kvalitní pozdně gotické přestavbě hradu za Jana z Roupova zabezpečilo přístupovou stranu nové předhradí, jehož čelo jistily dvě bašty - polookrouhlá a polygonální. Na skále zapojené do hradby, v nejvyšším místě předhradí, vzniklá nová, okrouhlá, pravděpodobně bateriová věž o průměru 17 metrů. Horní hrad dělil od předhradí široký, ve skále tesaný, dnes jíž zasypaný příkop. Protilehlou stranu zajišťovala dovnitř otevřená lichoběžníková bašta. Přebudováno bylo i hradní jádro, kde vzniklo nové vstupní křidlo. Z průjezdu se přes předsíň vcházelo do kuchyně, jejíž obdélný prostor je zaklenut a vyústěn do vysokého osmihranného komína, unikátní stavební konstrukce, nemající v české hradní architektuře až na několik výjimek obdoby. Rovněž fortifikační detaily jsou velice propracované a svědčí o účasti školeného stavitele.

Nabízí se souvislosti s časově shodnou přestavbou blízkého hradu Švihova s účasti Benedikta Rejta. Hrad v této době získal charakter přepychového, ale dobře opevněného zámku, architektonické kvality si areál podržel i po renesanční přestavbě, realizované nákladem Jana Nezdického, která se projevila, jak se zdá z vyobrazení z roku 1603, především v interiérech. Ještě roku 1760 je hrad popisován jako obyvatelný, ale neudržovaný.

Po zániku sídelní funkce byla v předpolí hradu postavena z materiálu rozbořených hradních zdi rozlehlá barokní sýpka. V roce 1817 se opuštěný hrad částečně zřítil a kámen byl vzápětí použit při obnově požárem poškozeného Merklína.

Proti přístupové cestě na hrad stojí kaple sv. Anny. K obdélné lodi přiléhají nižší kaple s obloučkem okosenými rohy. Štít je opatřen volutovými křídly, v průčelní stěně jsou niky. Kostelík byl vystavěn nákladem Františka Hartmanna hraběte z Klenové roku 1696 v místech staré hradní kaple. V prostoru před hradem stoji ve svažitém terénu mohutná stavba třípodlažní sýpky, opatřená nízkými obdélnými okny v plochých šambránách s uchy. Nároží jsou kvádrována, plochy člení lesénový řád. Centrem Roupova, rozkládajícím se pod stejnojmenným hradem, je rozlehlá svažitá náves obdélného tvaru, lemovaná vesměs menšími usedlostmi s obytnými domy převážně ve šíitové orientaci. Západní! stranu návsi vymezuje rozlehlý, ze tří stran uzavřený vrchnostenský hospodářský dvůr. V jeho blízkosti stoji nevelká zděná kaplička s nikou, která ukrývá kamennou barokní sochu sv. Jana Nepomuckého, vytesanou v takřka životni velikosti. V horní částí návsi stoji poblíž čp. 35 pamětní kříž s hranolovým odstupňovaným dříkem s dataci do r. 1866 a monogramy WB. a W.J. V někdejších zemědělských usedlostech čp. 21, 25, 31 a 44 se dochovaly roubené špýchary. příkladem výstavby statků klasicistní produkce 19. stol. je dvůr čp. 11 se zděnou klenutou branou včele.

V obci je obchod, pohostinství, veřejné koupaliště, značení turistických cest modrá, zelená. Hradní zříceniny jsou až na obydlené části volně přístupné.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.