Rohozná

Na počátku 14. století se obec rozrůstala. Její chaloupky se krčily podél dlouhého kopce Draha.

Kraj kolem Rohozné, Svojanova aľ k Bystrému byl jeątě v 18. století zalesněn, v Rohozné ľilo málo obyvatel. Proto v roce 1803 majitel svojanovského panství baron Barstenstein usadil v severní horní části Rohozné německé osadníky z Bavor a Saska. Pro ně postavil obytné domky a ona část obce byla nazvána Familie. Jméno se udrľelo dosud.

Rohozná byla největąí obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2560 obyvatel a 380 domů. Po okupaci odeąla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v r. 1945 klesl na 1170.

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.

Původ jména ROHOZNÁ

Jméno Rohozná je odvozeno od slova "rogoz" = rákos. Je to přídavné jméno utvořené běľným způsobem. ?enský rod získalo jméno tak, ľe bylo spojováno se slovy voda, louka, ves. Např. Rohozná ves = rákosová ves. (Stejně vznikla i jiná místní jména rostlinného původu: Travná, Vrbná, Dubná, Lipná, Květná, Lesná, ...)

Jméno Rohozná je tedy utvořeno od jména rákos. Vysvětlení je snadné. Ves vznikala v dolním konci poblíľ hradu, kde se rozkládaly velké rybníky.

Slovo "rogoz" je velmi starobylé. Vyskytovalo se ve vąech slovanských jazycích. U nás zaniklo. Zůstalo vąak zachováno v základech několika místních jmen: Rohozná, Rohozec, Rohozno, Rohozov, Rohoznice. Slovo rohoľ, označující dříve výrobek z rákosu není totoľné se slovem "rogoz", ale je od něho odvozené.

Rohozná je v Čechách zastoupena pětkrát: naąe obec, ves u Strakonic, ves u Nasavrk, zaniklá ves u Podbořan a ves u Pelhřimova. Osada Rohozná je i na Slovensku u Brezna. Protéká jí říčka Rohozná, která se před Breznem vlévá do Hronu.

Obec zvanou Rogozna můľeme najít na území Ruska, Rogoznici v Chorvatsku. Místní jména se stejným základem jsou ve vąech slovanských státech. Najdeme je i v Řecku, Albánii a východním Německu. Je to památka na dávné slovanské osídlení.