Římov

O čtyři roky později přešel Římov do rukou Oldřicha Eggenberga, majitele panství Český Krumlov. Ještě v průběhu roku 1626 však Eggenberg daroval římovský statek českokrumlovské jezuitské koleji, aby jeho výtěžek použila na vydržování chlapeckého semináře. Na návrh jezuitského lékárníka Jana Gurreho z Českého Krumlova došlo v Řimově roku 1648 k založení poutního místa s loretánskou kaplí a rozsáhlou křížovou cestou, jejíž jednotlivá zastavení jsou roztroušena v okolní malebné krajině. Okolo loretánské kaple byl postaven čtyřboký ambit a o něco později také kostel sv. Ducha.

Od roku 1694 při něm díky nadaci Jana Cbristofora z Malovce z Malovic trvale sídlili dva jezuitští misionáři, kteří se starali o duchovní zaopatření poutníků. Již během druhé poloviny 17. století se ustálily pravidelné termíny poutí - na svátky Nalezení sv. Kříže, Povýšeni svatého Kříže a Navštívení Panny Marie a na svatodušní svátky. Podle dobových zpráv sem chodilo ročně 40.000-80.000poutníků.

Později, za dob církevních reforem císaře Josefa II. účast na poutích na určitý čas zeslábla, ale ještě před koncem 18. století nabyla své původní intensity. Jezuité v letech 1671-1691 vystavěli na místě někdejší tvrze nový barokní zámeček s věží a před rokem 1661 založili v Římově školu.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl římovský statek do správy náboženského fondu, roku 1801 jej koupil kníže Josef ze Schwarzenbergu a později se tu vystřídalo ještě několik soukromých vlastníků. Od poloviny 19. století je Římov samostatnou obcí, v roce 1857 se stal také sídlem fary. Až do 20. století zůstal nejen jedním z nejvýznamnějších poutních míst v jižních Čechách, nýbrž také vyhledávaným letoviskem a místem pobytu mnohých umělců.