Husinec

V tzv. tereziánském katastru (daňový soupis z poloviny 18. století) jsou uvedeny v  rámci tohoto klášterního statku v Husinci 4 poddanské usedlosti a v Řeži dvě usedlosti. Poddaní drželi v Husineci 172 strychů polí (1 strych odpovídal zhruba 0,29 ha, dnešní výměra celkem 295 ha). V té době bylo evidováno v obvodu kostela sv. Klimenta “na Hradci“ 30 lidí z Husinece a 25 z Řeže. Na konci feudalismu však opět patřily obě vsi ke statku Roztoky. V letech 1850-1927 patřila obec k okresu Karlín (v  letech 1869-1919 byl Husinec osadou obce Klecany), v letech 1927-1942 byla obec součástí politického okresu Praha venkov, 1942-1960 náležela k okresu Praha-sever a od roku 1960 okresu Praha-východ.

Osada Řež se poprvé uvádí v listině krále Vratislava I. z r. 1088 pro Vyšehradskou kapitulu, jíž měl darovat mimo jiné ves Raseh. V dalším listinném falsu¨, tentokrát pro klášter sv. Jiří k roku 1227, se uvádí vedle Husince pod názvem Rese. Počátkem 15. století se ves uváděla ve tvaru Rzezy. Osudy Řeže byly podobné jako Husince. V roce 1556 byl svědkem ve sporu o hranice nad rybníky Suchdolskými jakýsi Václavek Knotek z Řezí. V urbáři kláštera sv. Jiří z ro. 1631 je název ve formě Rzezj. Od roku 1850 je Řež osadou obce Husinec v okrese Karlín.

Místní jméno Husinec vzniklo ze staročeského slova husinec (podobně ovčinec, zvěřinec) a na osadu bylo zřejmě přeneseno obrazně. Místní jméno Řež bývá vysvětlováno ze slova řež, tj. řezanice, pračka, přičemž kolísalo mezi jednotným a množným číslem, jak je vidě na nejstarším dokladu (latinský předpis spojení v Řažech). Může se však jednat též o praindoevropské pojmenování místa v řece, kde je “řezána“ voda.

V r. 1919 (vyhláška č. 58/1920 Zák. zem.) bylo povoleno rzloučení obcí, v okr. Karlín odloučena z Klecan obec Husinec-Řež.