V městě Petřvald se z památek nachází kostel sv. Jindřicha s křížovou cestou a kaštanovou alejí, Husův sbor s obrazem národního umělce Viléma Wunsche (tematicky ojedinělý v celé Evropě), socha Krista klesajícího pod křížem.
Hledat firmy v obci Petřvald
Živé firmy v obci Petřvald 175 firem
Ostravská 555, PetřvaldzavřenoSpojovací 2333, PetřvaldzavřenoU Letiště 2361, PetřvaldOtevřeno 24 hodinRychvaldská 927, PetřvaldOtevřeno 24 hodinZávodní 1798, PetřvaldOtevřenoJosefa Holuba 2176, PetřvaldOtevřenoDružstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Spojovací 2333, PetřvaldzavřenoU Letiště 2361, PetřvaldOtevřeno 24 hodinRychvaldská 927, PetřvaldOtevřeno 24 hodinZávodní 1798, PetřvaldOtevřenoJosefa Holuba 2176, PetřvaldOtevřenoDružstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
U Letiště 2361, PetřvaldOtevřeno 24 hodinRychvaldská 927, PetřvaldOtevřeno 24 hodinZávodní 1798, PetřvaldOtevřenoJosefa Holuba 2176, PetřvaldOtevřenoDružstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Rychvaldská 927, PetřvaldOtevřeno 24 hodinZávodní 1798, PetřvaldOtevřenoJosefa Holuba 2176, PetřvaldOtevřenoDružstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Závodní 1798, PetřvaldOtevřenoJosefa Holuba 2176, PetřvaldOtevřenoDružstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Josefa Holuba 2176, PetřvaldOtevřenoDružstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Družstevní 505, PetřvaldOtevřenoŠumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Šumbarská 445, PetřvaldZavřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Ostravská 458, PetřvaldOtevřenoZávodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Závodní 1843, PetřvaldOtevřenoPanelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Panelová 1513, PetřvaldOtevřenoOkrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Okrajová 1173, PetřvaldOtevřenoOstravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Ostravská 458, PetřvaldOtevřenoK Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
K Muzeu 414, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Na Pustkách 306, PetřvaldOtevřenoRychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Rychvaldská 358, PetřvaldOtevřenoNa Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Na Pustkách 783, PetřvaldOtevřenoŠkolní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Školní 245, PetřvaldOtevřenoRybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Rybářská 2035, PetřvaldOtevřeno
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
109 ulic:
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Demografické údaje
Historie obce Petřvald celá historie
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
V roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Výše uvedené údaje o historii byly převzaty z infostránek Regionální knihovny v Karviné
Město Petřvald
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald, 73541, Petřvald u Karviné
Osoby
- Ing. Lukša Jiří, starosta
Kontakty
Vlajka













