Nivnice leží jižně od Uherského Brodu, bývalého královského města. Rozprostírá se na rovině, obklopené ze tří stran mírnými návršími. Ta na jižní straně přecházejí na úbočí Bílých Karpat, s nejvyšším hřebenem Javořinou (970 m n.m.).
Hledat firmy v obci Nivnice
Živé firmy v obci Nivnice 74 firem
Brodská 811, NivnicezavřenoCílem naší práce je dokonalé mytí a desinfekce nádob na odpad různého druhu, které předchází šíření virů a patogenů.U Dvora 210, NivnicezavřenoTradiční český výrobce točené a kopečkové zmrzliny a mražených výrobků. Firma působí na trhu od roku 1992.Nábřežní 940, NivnicezavřenoSídliště 999, NivnicezavřenoSídliště 1000, NivnicezavřenoSadová 799, NivnicezavřenoU Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
U Dvora 210, NivnicezavřenoTradiční český výrobce točené a kopečkové zmrzliny a mražených výrobků. Firma působí na trhu od roku 1992.Nábřežní 940, NivnicezavřenoSídliště 999, NivnicezavřenoSídliště 1000, NivnicezavřenoSadová 799, NivnicezavřenoU Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Nábřežní 940, NivnicezavřenoSídliště 999, NivnicezavřenoSídliště 1000, NivnicezavřenoSadová 799, NivnicezavřenoU Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Sídliště 999, NivnicezavřenoSídliště 1000, NivnicezavřenoSadová 799, NivnicezavřenoU Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Sídliště 1000, NivnicezavřenoSadová 799, NivnicezavřenoU Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Sadová 799, NivnicezavřenoU Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
U Dvora 1094, NivnicezavřenoSídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Sídliště 908, NivnicezavřenoK Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
K Vodojemu 398, Nivnicezavřenonáměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
náměstí Míru 176, NivnicezavřenoHůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Hůrka 617, Nivnicezavřenonáměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
náměstí Míru 183, NivnicezavřenoU Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
U Dvora 1089, NivnicezavřenoPodohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Podohradí 255, NivnicezavřenoNábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Nábřežní 168, NivnicezavřenoK Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
K Vodojemu 200, NivnicezavřenoHůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Hůrka 439, NivnicezavřenoNábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Nábřežní 1100, NivnicezavřenoČupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Čupy 302, Nivnicezavřeno
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
1 části obce:
27 ulic:
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
Demografické údaje
Historie obce Nivnice celá historie
Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.
Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několk let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožském a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.
V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů - Jan Ámos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Ámos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.
Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlosti z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.
V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (hrajícímu na pozoun nebo ochraňujícímu dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.
Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce --- starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.
Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.
Současnost
V současnosti je Nivnice považována na nejpravděpodobnější rodište Jana Amose Komenského. V jeho rodném mlýne je památník, kam proudí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. O propagaci J. A. Komenského se mimořádně zasloužil nivnický rodák, profesor a prelát dr. Josef Kachník. Na počest výročí Komenského narození otevřel 28. března 1928 v Nivnici Vychovatelskou knihovnu.Je v ní jednak obecní knihovna, jednak muzeum, zbudované Vlastivědným kroužkem, založeným v roce 1966. Význam tradice zdůrazňuje i pomník J.A. Komenského, který se nachází ve stejnojmenném parku umístěném v horní části obce.
Rozhodnutím předsedy PS PČR ze 17. května 1994 získala obec znak a prapor. Symboly byly vytvořeny podle návrhu Jiřího Loudy: ve stříbrném štítu pod třemi vrchními červenými pruhy je kosmo umístěna červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami Jana Amose Komenského (J.A.K.). Přes knihu je položen zlatý brk. Starý nivnický znak anděla, chránícího dítě, který přetrval věky, tímto zanikl.
K 1.5.2000 měla Nivnice 3246 obyvatel, z toho 1566 mužů a 1680 žen, 2671 dospělých a 574 dětí do 15 let. Bylo přiděleno 1050 čísel popisných, z toho je 93 domů neobydlených a 16 bytových domů s 94 byty.
Počet obyvatel k 1.1.2008 byl 3283.
Počet obyvatel k 1.1.2009 byl 3281.
Počet obyvatel k 1.1.2010 byl 3293.
Počet obyvatel k 1.1.2011 byl 3304.
Obec je kompletně plynofikována, má veřejný vodovod a je připojena na kanalizaci, která je napojena na ČOV v Uherském Brodě. Je zde mateřská škola, základní devítiletá škola, nové zdravotní středisko, sportovní hala, hotel Savary a koupaliště. V obci se rozvíjí soukromé podnikání, sídlí zde Zemědělská a.s. a výrobní podnik Linea a.s.
Vytvořeno s použitím materiálu, který připravil Obecní úřad v Nivnici ke 400. výročí narození J. A. Komenského
OBEC Nivnice
Sídliště 1000, Nivnice, 68751, Nivnice
Osoby
- Ing. Vykydal Miroslav, starosta
Kontakty
- 572 693 126
- podatelna@ou.nivnice.cz
- www.nivnice.cz
Vlajka
