Našiměřice

Jméno obce je patrně odvozeno od osob Našomír nebo Našimír. Již v dávné době bývaly Našiměřice samostatným panstvím. Na místě za kostelem stával před rokem 1240 hrad a byla zde i románská věž kostela, která později shořela. V Našiměřicích byla kolébka českého vladyckého rodu se znakem vzpřímeného vlka. Mezi jeho nejstarší známé předky patří Vlk z Našiměřic, který žil v letech 1236 až 1272. Majitelem statku byl od roku 1259. V dobách poddanství robotovali poddaní z Našiměřic na panství krumlovském.

Fara zde stála už v polovině 14. století, později však zanikla, protože Našiměřice byly přifařeny do Olbramovic, kde zůstaly až do roku 1823. Zdejší kostel je zasvěcen sv. Jiljí. V obci se dále nachází socha sv. Jana Nepomuckého a je zde stále živá lidová architektura.

O našiměřickém učiteli je zmínka už v roce 1673, o škole samotné však není známo nic bližšího. Pozdější škola byla založena roku 1972. Obec Našiměřice se svými vinicemi je součástí stezky Vinař. Místní chasa pořádá v létě tradiční krojované hody s tanci pod májí.

V minulosti zde převládalo německé obyvatelstvo, v letech 1945 až 1946 byly Našiměřice po odsunu Němců nově osídleny českými osadníky. Dvě třetiny usedlostí v obci byly přiděleny vojákům 1. čs. armádního sboru generála Ludvíka Svobody a volyňským Čechům a jedna třetina usedlostí pak byla osídlena rodinami deputátníků, dělníků a drobných rolníků z blízkého okolí – z Vedrovic, Trstěnic, Rakšic a Jamolic, a dále z vesnic od Tišnova, Třebíče, Rosic a Vizovic.