K založení muzea v Komárově došlo 8. dubna 1934 skupinou dobrovolných pracovníků. 1. září 1935 bylo muzeum slavnostně otevřeno v prostorách bývalého zámku. Dle nového muzejního zákona z roku 2006 bylo třeba zajistit chod muzea, postarat se o expozici
Hledat firmy v obci Komárov, nám. Otty z Losu
Nabídka práce v okolí 30 km 306 firem
Karlštejnská 328, Hlásná Třebaň27,55 km
Květnová 109, Vráž27,59 km
Hlásná Třebaň č. 10927,73 km
Školní 280, Vráž27,76 km
Stříbrná Lhota 747, Mníšek pod Brdy27,86 km
Tyršova 158, Spálené Poříčí28,08 km
Karlštejn č. 6728,08 km
Náměstí Svobody 108, Spálené Poříčí28,14 km
Na Návsi 7, Zadní Třebaň28,23 km
Žichlice č. 85, Hromnice28,38 km
Pod nádražím 297, Březnice28,38 km
Rožmitálská 145, Březnice28,41 km
Blatenská 59, Březnice28,63 km
Borská 332, Březnice28,78 km
Dobříč č. 10128,88 km
Vesnická 26/4, Červený Hrádek, Plzeň29,09 km
Tymákovská 42, Sedlec, Starý Plzenec29,12 km
Šťáhlavy č. 26329,22 km
Druztová č. 7529,35 km
Žákava č. 16229,46 km
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Fotogalerie obce Komárov
Demografické údaje
MĚSTYS Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
