K založení muzea v Komárově došlo 8. dubna 1934 skupinou dobrovolných pracovníků. 1. září 1935 bylo muzeum slavnostně otevřeno v prostorách bývalého zámku. Dle nového muzejního zákona z roku 2006 bylo třeba zajistit chod muzea, postarat se o expozici
Hledat firmy v obci Komárov, nám. Otty z Losu
Nabídka práce v okolí 30 km 306 firem
Na Ostrově 274/5, Beroun-Závodí, Beroun23,67 km
Višňová č. 123,74 km
Stará Huť č. 49023,80 km
Višňová č. 15423,81 km
11. května 321, Milín23,84 km
Pražská 577, Dobříš23,86 km
Nižbor č. 7123,89 km
Brožíkova 284/8, Beroun-Závodí, Beroun24,15 km
U Kodetky 1810, Dobříš24,18 km
Lidická 323/18, Beroun-Závodí, Beroun24,34 km
Hýskov č. 5824,43 km
Račice č. 6524,43 km
Roztoky č. 11224,50 km
Stará Huť č. 524,64 km
Školní 112, Hýskov24,65 km
Srbsko č. 3324,78 km
Lidická 302/91, Beroun-Závodí, Beroun24,89 km
Na Veselou 909, Beroun-Závodí, Beroun25,21 km
Lipnice č. 145, Spálené Poříčí25,41 km
Liblín č. 2325,47 km
Historie obce Komárov celá historie
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.
Demografické údaje
MĚSTYS Komárov
nám. Míru 204, Komárov, 26762, Komárov u Hořovic
Osoby
- p. Klekner Jaroslav, starosta
Kontakty
- 311 572 330
- podatelna@ikomarov.cz
- www.ikomarov.cz
Vlajka
