Frenštát pod Radhoštěm

Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny moravských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny spadá zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let 1293 - 1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím, později pak s panstvím hukvaldským olomouckého biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až k roku 1382. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr, řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen, roku 1646 obsazen Švédy, podvakrát jej postihl mor. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací. Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. Železniční doprava (r. 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu.

Výstavba významně pozměnila podobu města a to zejména tyto objekty:

chlapecká škola - v roce 1876

radnice - v roce 1890

sokolovna - v roce 1906

spořitelna - v roce 1931

kino - v roce 1932

Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byl:

střelecký spolek - od roku 1835

ochotnické divadlo - od roku 1836

Občanská beseda - od roku 1861

Tělocvičná jednota Sokol - od roku 1890

Národopisný odbor - od roku 1893

Křesťansko - sociální spolek - od roku 1897

Odbor Národní Jednoty - od roku 1902

Okrašlovací spolek - od roku 1903

Matice Radhošťská - od roku 1905

Tělovýchovná jednota Orel - od roku 1909

DTJ - od roku 1910, obec umělecké tvorby Koliba - od roku 1914

Největší význam z frenštátských spolků měla Pohorská jednota Radhošť, která byla založena v roce 1884. Tato Pohorská jednota Radhošť položila základy organizované české turistice.

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova.

Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města. V současné době má Frenštát pod Radhoštěm asi 11 600 obyvatel.