Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu.
Hledat firmy v obci Moravany
Živé firmy v obci Moravany 12 firem
Moravany č. 72Moravany č. 73OtevřenoMoravany č. 3ZavřenoMoravany č. 277ZavřenoMoravany č. 111OtevřenoMoravany č. 98OtevřenoMoravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 73OtevřenoMoravany č. 3ZavřenoMoravany č. 277ZavřenoMoravany č. 111OtevřenoMoravany č. 98OtevřenoMoravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 3ZavřenoMoravany č. 277ZavřenoMoravany č. 111OtevřenoMoravany č. 98OtevřenoMoravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 277ZavřenoMoravany č. 111OtevřenoMoravany č. 98OtevřenoMoravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 111OtevřenoMoravany č. 98OtevřenoMoravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 98OtevřenoMoravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 245OtevřenoMoravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 296OtevřenoMoravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 104OtevřenoMoravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 165OtevřenoMoravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Moravany č. 72Otevřeno
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
Demografické údaje
Historie obce Moravany celá historie
Obec Moravany se nachází na soutoku Moravanského a Čeložnického potoka, vzdálena asi pět kilometrů od Kyjova. Moravany vždy patřili mezi nejstarší a nejvýznamnější osady našeho regionu. Přispěla k tomu jistě i velmi významná obchodní cesta vedoucí od starodávného slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. Mimo to je zdejší katastr bohatý na nerostná bohatství. Důl na železo je znám u Moravan už v osmém století a je jedním ze dvou, které tehdy v celých Chřibech byly. Vápenné pece, kterých je na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měli také kamenné doly u Moravan. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. To vše předurčilo Moravany k osídlení už jedněmi z nejstarších kultur doložitelných na našem území. Snad nejstarším archeologickým nálezem z okolí Moravan je kamenný sekeromlat, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Přímo v obci byla před rokem 1960 rozkopána sídelní jáma kultury nordické. Ještě o něco dříve, roku 1936 bylo v Moravanech keramikou potvrzeno osídlení kulturou únětickou a jednotlivé nálezy dokládají i osídlení katastru kulturou popelnicových polí. Neobyčejný význam pro historii obce má nález slovanského kostrového hrobu, který dokládá existenci osady už v devátém století. Velké množství mlado hradištní a středověké keramiky pak dokládají trvalé osídlení osady po celý středověk.
První písemná zmínka o obci, respektive o domácím vladyckém rodu, pochází z května roku 1324, kdy Štěpán z Moravan zvěčnil svůj podpis a pečeť na smlouvu mezi Protivcem, správcem hradu Buchlova, a velehradským klášterem. Domácí vladycký rod držel Moravany jistě už nejpozději koncem 13. století. Poměrně rozvětvený rod pánů z Moravan rozdrobil v průběhu 14. století Moravany na několik samostatných částí, patřících jednotlivým členům rodu. V obci jsou již tehdy doloženy tři dvory, dvě krčmy a patrně i tvrz, která stávala pravděpodobně uprostřed osady na místech pozdější radnice. Ne všichni členové rodu bydleli přímo v Moravanech, a tak postupně docházelo k prodeji jednotlivých menších i větších podílů okolním šlechticům. Mezi částečné majitele Moravan patřili: Zdeněk ze Šternberka, Mikuláš a Boček z Labut, Bartoš z Tučap, Arkleb ze Zástřizl a mnozí jiní. Starobylý rod pánů z Moravan měl majetky i na hradišťsku a koryčansku a řadil se mezi přední vladycké rody v regionu. O tom mimo jiné nepřímo vypovídá sňatek Anny z Moravan se Smilem z Landštejna z konce 14. století. Jejich syn rytíř Jan z Moravan patřil dokonce mezi přední představitele moravské šlechty a jako takový také doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice roku 1414. Jan byl třikráte ženat a zpočátku usiloval o scelení a držbu zděděných Moravan. Roku 1412 ale koupil nedaleké Milotice, na které se odstěhoval a původní záměr ustoupil nově vzniklé situaci. Moravany přesto ještě téhož roku seskupil Protivec ze Zástřizl, syn Anny z Moravan z druhého manželství. Zástřizlové pak drželi Moravany až do roku 1644, kdy po meči vymřela Prakšická větev Zástřizlů sídlících na Buchlově a celé panství přebrali Petřvaldští z Petřvaldu. K Buchlovskému panství byly Moravany připojeny za Jana Ždánského roku 1542 a u něj pak zůstali až do nejnovější doby postupně pod vládou Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů.
K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Radnice později, patrně ještě v 18. století zanikla. Stávala v místech staré Křemečkovy a Jurečkovi hospody. Mimo radnici byl v obci vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zvonice stojící na návsi vznikla nejpozději v 17. století. Roku 1624 je v obci doložen kazatel Matěj Černý. Moravanští byly věrnými příznivci bratrského vyznání a pro své zbožnosti zabrali zmiňovanou zvonici. Dokonce v té době zbudovali někde v okolí hřbitov na pozemku, který jim k tomu pustila buchlovská vrchnost. Místní českobratrská jednota zanikla brzy po násilné rekatolizaci, z let 1650-51, a pravděpodobně krátce na to vzal za své i hřbitov zbudovaný osadníky.
Fotogalerie obce Moravany
OBEC Moravany
Moravany č. 73, 69650, Moravany u Kyjova
Osoby
- p. Moravanský Miroslav, starosta
Kontakty
- 518 617 530
- moravany@tiscali.cz
- www.obecmoravany.cz
Vlajka
