Ločenice

Obec Ločenice vznikla jako gotické středověké zemědělské sídlo typu okrouhlice, které vzhledem k poměrně kvalitní zemědělské půdě dobře prosperovalo. První historická zmínka o obci pochází z roku 1360. Tehdy patřila (spolu s dalšími 144 obcemi) k Velešínskému panství, které patřilo nejdříve rodu Michaloviců, od roku 1387 pak Rožmberkům.

Obec Nesměň (544 metrů nad mořem), která tvoří spolu s Ločenicemi jednu katastrální obec, leží v kotlině mezi horou Todeňskou a Besednickou, ve vzdálenosti asi 21 km od Českých Budějovic. Nejvyšším bodem u Nesměně je místo, kde dnes stojí vodárna (ta je dobře viditelná ze silnice spojující Besednice s Ločenicemi). Avšak nejpěknější pohled na Nesměň je prý z věže kostela sv. Prokopa v Besednicích, který je skutečnou okolní dominantou. Byl postaven roku 1738 v barokním slohu a v roce 1794 mu byla přistavěna věž.

Kdy přesně byla obec založena, se neví, neboť ranné historické prameny jsou na zmínky o Nesměni skoupé. Soustavného osídlení se kraj kolem Nesměně dočkal v době, kdy Slované do tohoto kraje přicházeli vzhůru podél toku Malše. To dokazuje i skupina 32 mohyl, které se nacházejí v lese mezi Nesmění a Chlumem asi 750 m západně od samoty Úchozí pod vrchem Slabošovka. Jsou uspořádány do dvou paralelních řad a orientovány východozápadním směrem. Již před světovými válkami v nich amatérsky kopali besedničtí učitelé, kteří se o mohyly zajímali. Zjistili, že mohyly byly nasypány z písku a kamene. Také v nich našli uhlíky a popel. Avšak teprve v srpnu roku 1926 byl proveden systematický archeologický průzkum tohoto ranného slovanského pohřebiště, který řídil Dr. Albín Stocký, universitní profesor a ředitel Národního muzea v Praze. Asistoval mu i známý jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Za pomoci osmi besednických dělníků bylo prozkoumáno celkem pět mohyl. Byly nalezeny zbytky žárových pohřbů včetně popela, uhlíků a nedopálených kůstek, uložené v mělké mohyle. Na některých mohylách byly nalezeny kůstky rozhozené po povrchu, avšak nebyly nalezeny žádné nástroje, nádoby ani střepy. Tyto mohyly byly proto klasifikovány jako jedno z nejmladších slovanských pohřebišť.

Nejstarší artefakt z regionu byl také nalezen na katastru obce Nesměně. Místní občan našel při sběru vltavínů v Údolu jádro vyrobené opracováním tmavošedého, velmi jemnozrnného kvarcitu (křemence). Surovinu pro tento nástroj (zbraň) našli pravěcí lovci v pásu mezi Chlumem a Todeňskou horou. Jádro má délku 6,65 cm, šířku 10,10 cm a výšku 5,70 cm, hmotnost 550 g. Další artefakt pochází z katastru Ločenic, z místa nedaleko silnice do Besednice. Jedná se o úštěp ze silicitu jen s nevýrazně vypracovaným ostřím. Byl vyroben v mladším paleolitu nebo mesolitu, tedy v rozmezí asi 40 000 – 4 000 př. Kr. Jiný drobný nález se vztahuje opět k Nesměni. Asi 1200 m východně byly nalezeny 2 zlomky keramiky, pocházejícího ze slovanského mladohradištního období 11. – 12. století.