Perlou v kyšické návsi je kaple zasvěcená svatému Vavřinci, postavená v pozdně barokním slohu v roce 1829 namísto původní dřevěné zvonice. Náves byla osázena lipami a kaštany.

Hledat firmy v obci Kyšice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Kyšice celá historie

Kyšice dostaly název od osobního jména Kych - Kýcha - Kyša, podobně jako Dýšina, Dýcha - Dýša.

Nejstarší zpráva o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze 3 lánů v Kyšicích, a to po 72 groších z lánu a dáván byl i u příštích majitelů. Roku 1379 držel jednu část Jindřich z Pístova a druhá patřila ke Smědčicům.

Roku 1381 se připomíná Petr z Kyšic a roku 1389 držitelé zemanského dvorce bratři Petr a Oldřich. Na rozhraní 14. století vzniká poplatnost tří dvorů ke kostelu sv. Petra a Pavla pod hradem Řebříkem u Zbiroha, který patřil královské komoře a tato odevzdala hrad zástavním právem Petru Praseti z Chrástu. Tento poddané zle tiskl, až byli voláni i před útrpné právo na hrad Zbiroh.

V Ottově naučném slovníku se připomíná ves Kyšice pustá a tak je domněnka, že prvé Kyšice stály, kde se dodnes říká ve starých Kyšicích (snad u Nouzova) a teprve v 15. století se postavily nynější Kyšice.

Před 400 lety se těžila u Kyšic železná ruda a tavila se v Klabavě a Rokycanech. Ve 30leté válce doly zanikly a těžba byla obnovena roku 1662, nákladem V. Šírera, hraběte Vratislava z Mitrovic na Mirošově a panství zbirožském. Kyšická ruda byla dobrá, že týdně vynášela 100 centrů surového železa a to dalo podnět obci plzeňské, která těžbu rozšířila a stavěla hutě v Horomyslicích. Zisk dolů tehdy činil 10 000 zlatých. Pracovalo se tu ještě na údržbě před první světovou válkou, kdy byly doly uzavřeny.

Roku 1669 žádá rychtář a celá obec kyšická, aby jim bylo dopřáno forování rudy, nikoli cizozemským a v jejich prospěch bylo také vyhověno.

V mohylách u Kyšic na poli Randovském byl nalezen roku 1694 zlatý kotouč a vyoráno 28 těžkých dukátů.

V paměti setrvává památný tábor lidu v roce 1869, pořádaný na Skalkách u Kyšic proti rostoucímu vystěhovalectví. Sjelo se sem na 20 000 lidí. Venkované v krojích a pestrých banderiích, družičky v bílém s červenými živůtky, selky v malebných krojích Plzeňska. Zpívaly se národní písně za účasti vlády a národních činitelů. Po dojemných a přesvědčivých referátech byla přečtena a odeslána rezoluce. Tato událost přinesla své ovoce.

V roce 1904 v dubnu byla v Kyšicích taková průtrž mračen, že voda vystoupila na cestě do Dýšiny do výše 70 cm, strhla hráz u Nouzovského mlýna, kde se od té doby nemele.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.