Hledat firmy v obci Květnice
Živé firmy v obci Květnice 28 firem
Slunečnicová 1172, KvětniceBrusnicová 355, Květnicedle domluvyKonopná 769, Květnicedle objednávekSlunečnicová 1172, KvětniceZavřenoSlunečnicová 1153, KvětniceZavřenoK Dobročovicům 35, KvětniceZavřenoČtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Brusnicová 355, Květnicedle domluvyKonopná 769, Květnicedle objednávekSlunečnicová 1172, KvětniceZavřenoSlunečnicová 1153, KvětniceZavřenoK Dobročovicům 35, KvětniceZavřenoČtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Konopná 769, Květnicedle objednávekSlunečnicová 1172, KvětniceZavřenoSlunečnicová 1153, KvětniceZavřenoK Dobročovicům 35, KvětniceZavřenoČtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Slunečnicová 1172, KvětniceZavřenoSlunečnicová 1153, KvětniceZavřenoK Dobročovicům 35, KvětniceZavřenoČtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Slunečnicová 1153, KvětniceZavřenoK Dobročovicům 35, KvětniceZavřenoČtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
K Dobročovicům 35, KvětniceZavřenoČtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Čtyřlístková 622, Květnicedle domluvyČtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Čtyřlístková 635, Květnicedle domluvyKosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Kosmatcová 525, Květnicedle domluvyPampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Pampelišková 1129, Květnicedle domluvyČtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Čtyřlístková 604, KvětniceZavřenoKvětnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Květnice č. 25ZavřenoOhnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Ohnicová 182, Květnicedle domluvyDo Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Do Průhonu 28, Květnicedle domluvySvízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Svízelová 179, Květnicedle domluvyŘebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Řebříčková 128, Květnicedle domluvyMařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Mařinková 192, Květnicedle domluvyDo Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Do Průhonu 50, KvětniceZavřenoRulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Rulíková 558, KvětniceZavřeno
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
1 části obce:
54 ulic:
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Demografické údaje
Historie obce Květnice celá historie
V roce 1352 Václav, syn France, prodal Pešlinovi (Peškovi, Petrovi), synu Bohuslava z téhož rodu Olbramoviců, 30 kop gr. ročního platu ve svých vsích Trzibrsyn et Plumaw et Wirgendtuffel (Sibřina, Květnice a ?). (Teige, Základy I., s. 286). V roce 1362 Václav postoupil své statky Zibersin, Plumenow et Elhotam (Sibřinu, Květnici a Lhotku) Pešlingovi (AČ 28).
Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.
Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.
Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).
Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.
Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.
Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.
Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.
V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ
Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.
Obec Květnice
K Dobročovicům 35, Květnice, 25084, Sibřina
Osoby
- Ing. Houžvičková Lenka, starosta
Kontakty
- 281 982 108
- podatelna@kvetnice.eu
- www.kvetnice.eu
Vlajka
