Hledat firmy v obci Kunovice
Živé firmy v obci Kunovice 256 firem
Letecká 1383, KunoviceOtevřenoNa Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřenoPanská 1612, KunoviceOtevřenoNa Samotě 1224, KunoviceOtevřenoObchodní 1676, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Drahách 728, KunoviceOtevřenoPod Valy 1460, KunoviceOtevřenoPanská 1612, KunoviceOtevřenoNa Samotě 1224, KunoviceOtevřenoObchodní 1676, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Pod Valy 1460, KunoviceOtevřenoPanská 1612, KunoviceOtevřenoNa Samotě 1224, KunoviceOtevřenoObchodní 1676, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Panská 1612, KunoviceOtevřenoNa Samotě 1224, KunoviceOtevřenoObchodní 1676, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Samotě 1224, KunoviceOtevřenoObchodní 1676, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Obchodní 1676, KunoviceOtevřenoPekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Pekařská 1457, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Panská 25, KunoviceBrzy otevíránáměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
náměstí Svobody 578, KunoviceOtevřenoObchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Obchodní 830, KunoviceOtevřenoCihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Cihlářská 536, KunoviceOtevřenoV Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
V Pastouškách 1690, KunoviceOtevřenoZahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Zahrady 206, KunoviceOtevřenoPanská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Panská 25, KunoviceOtevřenoZa Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Za Stodolami 919, KunoviceOtevřenonáměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
náměstí Svobody 579, KunoviceOtevřenoNa Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Záhonech 1177, KunoviceZavřenoNa Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Na Konci 516, KunoviceZavřenoZáchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Záchalupčí 939, KunoviceZavřeno
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
77 ulic:
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Demografické údaje
Historie obce Kunovice celá historie
Historie našeho města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města.
Vojensko-strategická poloha Kunovic, ležících na křižovatce prastarých obchodních cest, hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce (viz obr.) V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13. stol. založením města Uh. Hradiště.
Založením Uh. Hradiště bylo postavení Kunovic celkově oslabeno, avšak jako řemeslnicko-obchodní středisko Kunovice brzy získaly svá provilegia zpět bez ohledu na blízkost nově vzniklého města (obnoveny trhy, várečné právo, řemesla, vlastní špitál aj.). Od začátku 15. stol. jsou titulovány jako městečko, mají svoji samosprávu vč. soudní pravomoci s právem hrdelním.
Z rodů, které se postupně na Kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z "Kunovic", z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva (Jan Bernard se v r.1619 stal jedním ze 30 zemských direktorů). Po r.1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny.
Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století shledalo 1749 dospělých a 499 dětí česky
mluvících. Rozloha byla 5154 j.743 sáhů. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera.
Město Kunovice
náměstí Svobody 361, Kunovice, 68604, Kunovice
Osoby
- Ing. Vardan Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
