Dva kilometry od obce, na vršku Hložec, je kaple Panny Marie postavená v roce 1953 na místě staré barokní kaple. Jedná se o připomenutí tatarského vpádu v roce 1663 a kuruckých válek v letech 1704 – 1711. Každoročně se v místě barokní kaple Panny Mar
Hledat firmy v obci Křekov
Živé firmy v obci Křekov 8 firem
Křekov č. 3OtevřenoPůjčovna a prodej nářadí a strojů MILWAUKEE.Křekov č. 76dle domluvyKřekov č. 5zavřenoKřekov č. 50zavřenoKřekov č. 53OtevřenoKřekov č. 50dle domluvyKřekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Křekov č. 76dle domluvyKřekov č. 5zavřenoKřekov č. 50zavřenoKřekov č. 53OtevřenoKřekov č. 50dle domluvyKřekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Křekov č. 5zavřenoKřekov č. 50zavřenoKřekov č. 53OtevřenoKřekov č. 50dle domluvyKřekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Křekov č. 50zavřenoKřekov č. 53OtevřenoKřekov č. 50dle domluvyKřekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Křekov č. 53OtevřenoKřekov č. 50dle domluvyKřekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Křekov č. 50dle domluvyKřekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Křekov č. 40dle domluvy
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
Demografické údaje
Historie obce Křekov celá historie
Roku 1758 bylo 28 domů, mezi nimiž 13 gruntů, 10 chalupníků, mlýn, kovárna. Roku 1790 bylo ve 25 domech 29 rodin o 184 obyv., r. 1834 ve 43 domech 240, r. 1900 v 45 domech 270 obyvatel.
Farou náleží Křekov k Vlachovicím, kde je i pošta, panstvím k Brumovu. Farář Vlachovický míval v Křekově grunt.
Školu má vlastní. Do roku 1822 chodily děti do farní školy ve Vlachovicích, ale toho roku začalo výpomocné vyučování v čísle 17 ke kterému vlachovický lektor vysílal svého preceptora, začež bral od obce ročně 6 měřic předního obilí. Do roku 1832 zbudovala si obec dřevěnou školu o dvou jizbičkách, v jedné bydlil obecní pastýř. Tím byla zřízena škola filiální. Teprve r. 1867 zbudovala obec školu zděnou. Křekov byl vyškolen z Vlachovic úplně a škola osamostatněla. Na místě této budovy vystavěna r. 1898 nákladem obce nynější útulná šklola. Školní a obecní pamětní knihu a školní knihovnu založil r. 1890 a 1891 učitel František Baier, jenž dosud zde působí.
Rod přes sto let na gruntě jest Nedavaškův.
Epidemie: cholera r. 1866.
Živelné pohromy: roku 1890 zničilo krupobití veškerou úrodu.
Jména tratí: Nadrybniční, Záhumenčí, Návrší, Lány, Kopce, Padělky, Zahrady, Podevsí, Podstránčí, Zálučí, Klíny, Kamení, Okrůhlice, Lipůvka, Vlčkov, Nadhájí, Rodková.
Poddanské poměry: Nerobotoval jediný grunt, totiž číslo 44, který náležel faráři do Vlachovic. Ostatní sedláci všichni kromě fojta, robotovali potahem 3 dny v tém dni při vlachových i při mirošovských lesích.
V zimně vozili klády ze Zelených hor nad Štítnou do Broumova. Fojt zapisoval robotní dny vruby na dvou stejných "rovnáších", určoval kam který robotník má jíti nebo jeti, sbíral císařskou kontribuci a vrchnostenské osopy a platya a odváděl na kancelář do Brumova. Nemohli jsme zjistiti, byl-li fojt dědičným. Fojstvým Křekovského vzpomíná se v gruntovních knihách lipinských již v r. 1615, Před rokem 1848 byla ves Křekov v neustálých sporech s vrchostí o pastviny, které vrchnost brumovská snažila se občanům poddaným odníti. V Křekově se nebačovalo. Celolán měl asi 16 měr, čtvrtky mají 35 - 40 měr celoánů a poloánů již v obci není.
Dědiny: V prmenech činí se o Křekovů zmínka několikráte. Roku 1370 darovala Markéta z Vlachovice svému muži Crhovi svých věnných 100 hř., zajištěných zástavné na Vlachovicích a na Křekově.
Byl tedy Křekov příslušenstvím statku vlachovického druhdy znamenitě obšírného. Roku 1480 vzal Jan z Vlachovic na spolek na zboží své Vlachovice s tvrzí, Bohuslavice, Lhotku Vlachovskou, Křekov a Šanov Markvarta z Honbic a na Ořechově.
Kolem r. 1520 jmenuje se tato osada Křekovicemi. Zapsal na ní a na Vlachovicích s tvrzí, pusté vsi Kolelku a Vlachově Lhotě Petr z Vlachovic věnem 2000 zl.
Syn a nástupce jeho Jiří z Vlachovi směnil po 30 letech (asi 15558) celý výše psaný komplex spolu s Bohuslavicemi za zboží Liptálské s Vácslavem maldším Podstatským z Prusinovic.
S Vlachovicemi přešel Křekov r. 1592 s vládyk Jakešických z Vrbové na na jejich sestru Dorotu, provdanou za Františka Szerényihoz Kis-Szerénye (Kyš-Sereně), s nimi prodali jej r. 1628 bratři Pavel a Gabriel Szerenyiovéz Kis-Szerénye Žofii Bozňákové z Magyarhely a do 1. srpna r. 1638 Esteře Forgácové, rozené Bošance a majitelce Brumova. Tím sloučen byl Křekov s Brumovem a šel s ním z ruky do ruky až do r. 1894 přešel na švechatského sladka Antonína Drehera.
Roku 1663 vpádem tatarským zabito a zajato 13 lidí, vypáleno 7 domů domů, uloupeno 40 koní, 33 kusů hovězího dobytka, 114 ovcí.
OBEC Křekov
Křekov č. 5, 76601, Valašské Klobouky
Osoby
- p. Ovesný Petr, starosta
Kontakty
- 577 320 449
- krekov@krekov.cz
- www.krekov.cz
Vlajka
