Hledat firmy v obci Kožlany
Živé firmy v obci Kožlany 43 firem
Kralovická 439, Kožlanydle domluvyKožlany č. 232dle domluvyDřevec č. 40, KožlanyZavřenoDřevec č. 7, KožlanyZavřenoKožlany č. 426ZavřenoPražská 436, KožlanyZavřenoNa Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Kožlany č. 232dle domluvyDřevec č. 40, KožlanyZavřenoDřevec č. 7, KožlanyZavřenoKožlany č. 426ZavřenoPražská 436, KožlanyZavřenoNa Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Dřevec č. 40, KožlanyZavřenoDřevec č. 7, KožlanyZavřenoKožlany č. 426ZavřenoPražská 436, KožlanyZavřenoNa Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Dřevec č. 7, KožlanyZavřenoKožlany č. 426ZavřenoPražská 436, KožlanyZavřenoNa Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Kožlany č. 426ZavřenoPražská 436, KožlanyZavřenoNa Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Pražská 436, KožlanyZavřenoNa Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Na Mazancích 349, KožlanyZavřenoPražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Pražská 158, KožlanyZavřenoKralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Kralovická 439, KožlanyZavřenoKralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Kralovická 320, KožlanyZavřenoNa Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Na Bazalce 449, KožlanyZavřenoPražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Pražská 448, KožlanyZavřenoPražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Pražská 431, KožlanyZavřenoDružstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Družstevní 479, KožlanyZavřenoKožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Kožlany č. 49ZavřenoDřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Dřevec č. 42, KožlanyZavřenoVětrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Větrná 387, KožlanyZavřenoDr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Dr. E. Beneše 43, KožlanyZavřenoKožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Kožlany č. 327Zavřeno
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
5 částí obce:
23 ulic:
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Demografické údaje
Historie obce Kožlany celá historie
Městečko Kožlany vzalo původ za Přemysla Otakara I.,který zde vystavěl lovčí dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli.
Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar.
Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce.
Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789.
Roku 1848,jak připomíná kronika, se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl.
V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.
Město Kožlany
Kožlany č. 135, 33144, Kožlany
Osoby
- p. Kratochvíl Václav, starosta
Kontakty
- 373 396 613
- info@kozlany.cz
- www.kozlany.cz
Vlajka
