Nejstarší dochovanou památku v Kostelanech najdeme pod vrcholem Kameňákem. Tou památkou je bezesporu pískovcový smírčí kříž s tělem do klínu a s klínovými rameny.

Hledat firmy v obci Kostelany, část obce Kostelany
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 661 firem

Nová Dědina č. 895,13 km

Roštín č. 2786,39 km

Těšnovice č. 37, Kroměříž7,12 km

Těšnovice č. 153, Kroměříž7,71 km

Husova 642, Kvasice7,93 km

Lesní 299/54, Vážany, Kroměříž8,16 km

Sokolská 425, Zborovice8,18 km

Osvoboditelů 224/40, Vážany, Kroměříž8,59 km

Velehradská 3254/105, Kroměříž9,08 km

Moravská 2715/61, Kroměříž9,30 km

Kroměříž č. ul.9,43 km

Albertova 3737/3, Kroměříž9,52 km

Wolkerova 1274, Otrokovice9,63 km

K. Čapka 1918, Otrokovice9,66 km

tř. Tomáše Bati 1767, Otrokovice9,68 km

Karla Čapka 3333/2, Kroměříž9,71 km

Zeyerova 3354/2, Kroměříž9,76 km

Moravní 1636, Otrokovice9,84 km

třída Tomáše Bati 1541, Napajedla9,88 km

Tylova 725, Otrokovice9,91 km

Historie obce Kostelany celá historie

Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.

Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.