Hledat firmy v obci Koleč, část obce Koleč
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 3 319 firem

Slapská 130, Beroun-Centrum, Beroun28,28 km

Českobrodská 920, Dolní Počernice, Praha28,28 km

Okružní 1404, Beroun-Město, Beroun28,30 km

Lichá 38, Cholupice, Praha28,30 km

Nad parkem 1181, Zbraslav, Praha28,31 km

Okružní 1404, Beroun-Město, Beroun28,31 km

U Stadionu 787, Beroun-Město, Beroun28,31 km

Opatovská 1753/12, Chodov, Praha28,31 km

Opatovská 1753/12, Chodov, Praha28,31 km

Mokropeská 2027, Černošice28,31 km

Holandská 122, Beroun-Centrum, Beroun28,32 km

Karly Machové 48, Beroun-Město, Beroun28,33 km

V Plzeňské bráně 112/3, Beroun-Město, Beroun28,34 km

Opatovská 1763/11, Chodov, Praha28,36 km

Na Baních 1475, Zbraslav, Praha28,36 km

Anny Drabíkové 534/1, Háje, Praha28,38 km

V jezírkách 1548/22, Chodov, Praha28,43 km

Arkalycká 951/3, Háje, Praha28,44 km

Arkalycká 951/3, Háje, Praha28,44 km

Konstantinova 1483/24, Chodov, Praha28,45 km

Historie obce Koleč celá historie

První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.

Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.

Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.