Hledat firmy v obci Koleč, část obce Koleč
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 2 988 firem

K jezu 1937/1, Modřany, Praha24,35 km

Tauferova 1041/2, Kbely, Praha24,39 km

Třebohostická 3165/5a, Strašnice, Praha24,39 km

Novodvorská 434/149, Lhotka, Praha24,42 km

Třebohostická 987/5, Strašnice, Praha24,46 km

Sulická 1597/48, Krč, Praha24,52 km

Mochovská 535/38, Hloubětín, Praha24,53 km

Třebohostická 3069/14, Strašnice, Praha24,53 km

Třebohostická 3069/14, Strašnice, Praha24,53 km

Jesenická 1412/24, Záběhlice, Praha24,53 km

U Michelského lesa 1581/2, Michle, Praha24,53 km

Nedvězská 2224/27, Strašnice, Praha24,55 km

V Rybníčkách 1980/31, Strašnice, Praha24,57 km

Mělnická 158, Tišice24,59 km

Svatováclavská 19/16, Mělník24,59 km

Nedvězská 2229/14, Strašnice, Praha24,61 km

Ke garážím 1557/4, Michle, Praha24,62 km

Němčická 1111/6, Braník, Praha24,63 km

Klánovická 591/1, Hloubětín, Praha24,64 km

Sámova 2481, Roudnice nad Labem24,64 km

Historie obce Koleč celá historie

První zmínka o sídle v obci Koleč je připomínána v roce 1690 v žádosti o finanční vypořádání, kde pozůstalí uvádí jmenovitě objekt tvrze s poplužním dvorem. V první čtvrtině 18. století vlastnil ves Koleč Liborius Václav Ubelli, rytíř von Siegburg, císařský rada, který i s manželkou nechal vystavět zámeckou kapli Nejsvětější Trojice. Ta potom sloužila současně jako farní i pro přilehlou vesnici. Potomci Ubelliů nechali přestavět původní tvrz na poměrně rozlehlý honosně zařízený zámek. V majetku rodiny zůstala Koleč až do počátku 19. století. Následující majitelé špatně hospodařili. Počátkem šedesátých let 19. století byl kolečský statek připojen k sousednímu velkostatku zvoleněveskému, soukromému majetku Habsbursko - lotrinského rodu. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Kaple byla zvětšena na dvojnásobek, fasády klacisistně upraveny s empírovými detaily.

Po založení ČSR, se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu. Hospodařil tu, k tomu účelu v podobných případech vytvořený, státní statek. Stát poté také investoval v první třetině minulého století zásadní přestavbu hospodářského dvora v severním sousedství zámku. Původně ředitelství statku uvažovalo, že starý dožívající dvůr bude úplně zbořen a postaven nový na jihozápadní straně areálu, neboť rekonstrukce stojícího dvora byla považována za příliš nákladnou. Od záměru však bylo posléze upuštěno a starý dvůr byl nakonec rekonstruován. Poškozený mohutný krov rozlehlého kravína uzavírající východní stranu dvora byl nahrazen na svou dobu moderními dřevěnými vazníky obloukové konstrukce Štěpánovy soustavy (objekt byl zlikvidován požárem v květnu roku 2006). Bedněná plocha střechy vazníků byla původně pokryta asfaltovou lepenkou Ruberoid, pozdější hliníkové plechové šablony byly na původní lepenku položeny až po roce 1970. Jen opravy dvora provedené v letech 1933 až 1934 byly vyčísleny na 86 178,-- Kč a v následujících letech do roku 1938 byly uskutečněny ještě další investice do správy areálu.

Trojkřídlý zámek v Kolči s klacisistní kaplí Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji obce. Patrové budovy zámeckých křídel spolu s kaplí vymezují prostor obdélníkového nádvoří, na které původně bezprostředně navazovaly sousední budovy hospodářského dvora s pivovarem. Paralelní menší dvůr patrně s pivovarem sousedil ještě se západním zámeckým křídlem. V jižním sousedství zámku se rozprostírala ještě malá okrasná zahrada, s osově orientovanou branou a altánkem. Drobné šlechtické sídlo v Kolči tvořilo pozoruhodný celek, v němž byly úzce provázány obytná a reprezentativní funkce s výrobní funkcí tvořenou hospodářskými budovami s nutným zázemím a polnostmi. Součástí areálu nemovité kulturní památky je zámek s kaplí, torzem kamenného sousoší sv. Anny s Paní Marií, zvonicí, nádvořím a zahradou. Areál hospodářského dvora se sýpkou, chlévy a pivovarem nebyl prohlášen za kulturní památku a stojí vně hranic areálu prohlášené památky. Budovy zámku byly až do roku 1991 užívány nejprve místním státním statkem a posléze družstvem JIVEP.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.