Kašperské Hory

Sídlo existovalo již na přelomu 13. a 14. století jako rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru. Původní jméno Reichenstein, Bergreichenstein. Jedním z center osídlení hornický kostel sv. Mikuláše, cca 1,5 km západně od dnešního středu města.Kolem poloviny 14.století stálo již dnešní jádro. Za panování Jana Lucemburského Kašperské Hory povýšeny na horní město.Získaly pečeť, znak a v roce 1345 osvobození od placení cla a mýta za vojenskou pomoc, které se účastnilo údajně 600 havířů.

V 15. století zde v provozu téměř 40 větších zlatodolů a řada štol. Zvláštní pozornost věnoval městu král a císař Karel IV., když v letech 1356 – 1366 dal k němu zřídit obchodní silnici do Pasova. Dokladem panovnické přízně je i vystavění královského hradu v blízkosti města. Pevnost, která nese jméno svého zakladatele – Karlsberg – Kašperk (1356 – 1361), sloužila k ochraně zemské hranice, obchodní silnice (Zlaté stezky) i zlatodolů. Kašperk měl zároveň plnit úlohu správního centra Prácheňského kraje.

Město Kašperské Hory v následujících stoletích posilovalo své pozice. V roce 1572 mu byl polepšen znak, 1584 získalo titul královského města a k tomu rozsáhlé pozemky včetně lesů. Upadající těžba zlata byla postupně nahrazována obchodem, sklářstvím,dřevařstvím, papírenstvím a chovem dobytka. V 19.století si Kašperské Hory udržovaly prestiž jako sídlo úřadů a škol. Osudovým předělem ve vývoji se stal poválečný odsun německého obyvatelstva.

Současné perspektivy hledají obyvatelé zejména v rozvoji turistického ruchu. Kašperské Hory jsou dějištěm románů a povídek Karla Klostermanna (1848 – 1923). Spisovatelův otec zde působil jako lékař a několik let byl i starostou kašperskohorského okresu.