Javorník

Místo samotné neslo od středověku pojmenování něm. Ahorn (Achorns) v českém významu javor a podle soupisu obcí z let 1318 – 1326 olomouckého biskupa Konráda byla zde vysazena rychta a nadána poměrně malými pozemky. Jméno lokátora neznáme a také se nezachovaly žádné zakládací listiny. Obec byla od prvopočátku součást svitavského léna. V roce 1388 se objevilo i české pojmenování místa Jaworzie a místo patřilo lénem jakémusi Hensselinovi, který sídlil na hradě Mírově. Není doloženo, od kterého roku je používán německý název Mohren, který vznikl mylnou dekompozicí spojení zum Ahorne (u javora) a zu Mohren. Název je listinně doložen k roku 1677 a 1720.

První historicky doloženou listinnou zmínkou je až zápis olomouckého biskupa Stanislava Thurza z roku 1501 o dědičné rychtě v Javorníku, která byla udělena rychtáři Pavlovi z Javorníka a obec se v roce 1513 stala součástí svitavského panství s vlastním právem odúmrti. Tato důležitá privilegia byla náhražkami za stará, jež byla zničena během husitských bouří. Před třicetiletou válkou zde žilo 22 usedlých, v roce 1677 pak 21 a jedno stavení zůstalo pusté. V roce 1770 žilo v Javorníku 18 sedláků a 2 zahradníci a v roce 1793 počet obyvatel dosáhl 352. Další historickou zmínkou je dlouholetý spor s městem Svitavy o louku jménem Atzing, která byla uzavřena dohodou roku 1789, kdy měla být rozparcelována a postaveny zde nové usedlosti. Svitavské panství pak v roce 1811 věnovalo část louky Janu Peschlovi, jenž nechal vystavět statek se zájezdním hostincem (hostinec U Jelena). K místu se váže řada pověstí, z nichž asi nejznámější je částečně pravdivá pověst o bývalém Šibeničním lese (dnes hotel Schindlerův háj) a zájezdním hostinci U Jelena, kde odsouzenci na smrt dostávali poslední jídlo před popravou. Historie nám však praví, že poslední poprava se zde odehrála v 16. století, tedy v době, kdy hostinec ještě nestál.

V roce 1866 se odehrála v blízkosti obce ozbrojená srážka mezi od Hradce Králové ustupujícími rakousko-saskými jednotkami a pruskými oddíly. Z prostoru Javornického hřebene odstřelovalo pruské dělostřelectvo město Svitavy. V 19. století se obyvatelstvo převážně živilo zemědělstvím a drobnými živnostmi. V roce 1911 zde působili dva hostinští, kováři aj. Elektrická energie byla do obce zavedena v roce 1940. Po vysídlení německého obyvatelstva se Javorník stal vyhledávaným místem pro nové osídlence zvláště pro výhodnou dopravní polohu vzhledem k městu Svitavy, kam většina nových obyvatel dojížděla za prací. Od roku 1949 zde pracuje místní JZD, které bylo později sloučeno s JZD Svitavy-Lačnov. V roce 1993 se dřívější JZD transformovalo do Zemědělského obchodního družstva.

Ve spolkovém životě hrály důležitou roli Hasičský spolek (1880), Svaz Němců, Čtenářský spolek (1912) a některé další. Javornická škola byla od roku 1778 připojena ke škole u kostela sv. Floriána ve Svitavách, ale počátkem 20. století byla v obci zřízena samostatná jednotřídka.

Text: Mgr. Radoslav Fikejz