Hradec nad Moravicí je kulturním centrem této části Slezska. Najdete zde Městskou galerii a muzeum, divadelní a koncertní sál, kino, knihovnu pověřenou regionální funkcí a informační centrum. Působí zde Matice slezská, místní organizace Hradec nad Mo

Hledat firmy v obci Hradec nad Moravicí
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Hradec nad Moravicí celá historie

Osídlení Hradce nad Moravicí je prastaré, dosvědčují to nálezy svázané s lidem kultury nálevkových pohárů z doby cca 3000 až 2700 př.n.l., a doklady spjaté s lidem popelnicových polí z období 800 až 600 př.n.l. Počátky křesťanství zmiňuje nedoložená pověst pro rok 965, kdy zde na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, měli své hradisko Slované. Minulost města Hradce nad Moravicí je úzce spjata s dějinami středověkého zeměpanského hradu (viz Zámek). Někdy v polovině 11. století vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad Přemyslovci. Hradec se stal nejen kulturním a správním centrem Opavska, ale byl v této době význačnou pohraniční pevností, která odolala i útokům polského knížete Boleslava II. Smělého. Zdejší hradisko střežilo nejméně od roku 1078 také frekventovanou obchodní cestu z Moravy přes Oderské vrchy do Polska a pod Hradcem bylo vybíráno mýto a clo 6 denárů.

Zhruba v polovině 13. století byl starší knížecí hrad velkoryse přestavován na mohutný románsko-gotický hrad Přemyslovců, který se po smrti Přemysla Otakara II. v letech 1279 - 1281 stal útočištěm královny Kunhuty. V prostoru před hradem se rozložilo město Hradec, nejprve se třinácti a záhy devatenácti usedlostmi. K městu bývala jako předměstí mnohdy počítána také obec Podolí, ležící na úpatí ostrohu, nazývaná také - na rozdíl do Horního městečka (Hradce) - Dolní městečko.

Třetího října 1481 ocenil opavský kníže Viktorin, syn krále Jiřího z Poděbrad, zásluhy Hradce v bojích proti uherským vojskům Matyáše Korvína a přiznal mu znak, městská privilegia a právo trhu a jarmarku. Od roku 1528 byl Hradec zástavním zbožím. V roce 1585 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek. V letech 1587 - 1594 byl rovněž stavebníkem kostela sv. Petra a Pavla.

S Kašparem Pruskovským se hradecké panství ustálilo ve své rozloze a tvořily jej vedle samotného Hradce s Podolím vsi Žimrovice, Benkovice, Branka, Bohučovice, Větřkovice, Březová, Lesní Albrechtice, Jančí, díl Milostovic, Chvalíkovice a Vehovice. Panství nebylo hospodářsky příliš bohaté, samotné městečko Hradec (bez Podolí) patřilo k nejmenším na Opavsku.

Po Kašparově smrti převzal statky i s hradem jeho bratranec Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl proto nejen zbaven svých úřadů, ale i panství. Za následující třicetileté války přecházel Hradec střídavě do rukou císařských i protestantských vojsk, za dánského vpádu 1626 - 1627 se zde razily falešné mince.

Válkou panství značně utrpělo - přerušena byla pochopitelně i renesanční přestavba zámku. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1701. O rok později se od něj odtrhlo Podolí, prohlášené za samostatnou obec, s Hradcem bylo Podolí opětně sloučeno až v roce 1948. V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství radovi císařské komory Wolfgandu Konradovi z Neffzernu, jeho dědice, adoptivního syna a synovce Wolfganga Karla dodnes připomíná Kalvárie, postavená v roce 1764 ve stráni proti zámku k věčnému uctění smrti Wolfgangova skutečného otce Jana Josefa Thomagnini. Za Neffzernů prožíval Hradec se zhruba stovkou obyvatel léta prusko-rakouských válek, jeho posádku osobně kontroloval mj. i císař Josef v doprovodu generála Laudona.

V roce 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Mj. tu zavedli chov ovcí, který dal práci tolika soukeníkům, že tu v roce 1780 vznikl soukenický cech. Od roku 1795 byly postupně zastavovány parcely bývalých panských zahrad pod městečkem a to tak intenzivně, že již v roce 1835 zde vznikla samostatná obec Kozí Hradec, která byla k Hradci připojena až v roce 1919. Na pravém břehu Moravice se rozrůstala samostatná obce Podolí. Začal se rozvíjet průmysl - na levém břehu Moravice byla postavena přádelna a tkalcovna, v prostoru hospodářského dvora Stránky byla zřízena papírna, později adaptována na lepenkárnu, elektrárna a škrobárna.

V období 1874 až 1902 procházel zámecký areál poslední velkou etapou povětšinou novogotických stavebních změn, byl přistavěn tzv. Červený zámek s hospodářskými prostorami, Bílá věž, východní hradební zeď a byly provedeny rozsáhlé modernizační i dekoratérské úpravy. Proměnou prošlo zámecké náměstí s domovní zástavbou. Na hřbitově byla postavena pohřební kaple Lichnovských, zasvěcená sv. Jakubovi.

V Hradci - Podolí se začal rozvíjet i průmysl , upevňoval se národní život Čechů. V roce 1890 byla postavena obecná čtyřtřídní škola na dnešní Zámecké ulici. V roce 1903 - 1905 byla postavena železniční trať. V roce 1907 byl založen Sokol, v r. 1909 postaven Národní dům, ve kterém byla restaurace a společenský sál . V současné době je v něm umístěna Městská knihovna a informační centrum, Městské kulturní středisko, kino a Muzeum.

V roce 1922 začala výstavba měšťanské a mateřské školy v obci Podolí. Obec Hradec umožnila ve svém katastru výstavbu rodinných domků - tzv. Nový Hradec. Obce se začaly velmi rychle rozrůstat. Po I. světové válce zde působila Matice opavská, dnes Matice slezská. Hradec pravidelně navštěvoval i básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.

V záři 1948 byl sloučen Hradec s Podolím. V r. 1971 byla obec nesoucí od r. 1968 název Hradec nad Moravicí znovu povýšena na město. V roce 1995 mu byl Parlamentem ČR udělen prapor.

Město Hradec nad Moravicí je dnes významnou střediskovou obcí , kulturním centrem této části Slezska , významným cílem výletů obyvatel naší republiky i zahraničních návštěvníků.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.